4 C 229/2025-34 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 4. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení dlužného částky ve výši 1 259,40 Kč spolu s příslušenstvím z titulu poskytnutí služeb třetích stran dle vyúčtování žalobkyně, a to M-platby a SMS na speciálně zpoplatněná čísla.2. Podáním ze dne 17. 12. 2025 vzala žalobkyně svoji žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaný dne 22. 9. 2025 uhradil částku ve výši 3 112 Kč, která byla částkou ve výši 1 259,40 Kč zaúčtována na úhradu dlužné jistiny a částkou ve výši 303,37 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení. Zbývající částku ve výši 1 549,23 Kč žalobkyně považuje jako zálohu na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně proto navrhla, aby soud řízení zastavil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 606,50 Kč, když žalovaný uhradil dlužnou částku až po podání žaloby.3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 výše uvedeného ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.4. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala v průběhu řízení (ještě před jednáním ve věci samé) žalobu zpět v celém rozsahu, soud proto postupoval dle § 96 odst. 1-4 o.s.ř. a řízení zastavil (výrok I. usnesení).6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný zavinil, že muselo být řízení zastaveno. Žalobkyně podala dne 9. 4. 2025 žalobu ke zdejšímu soudu, jejímž předmětem byl dluh za neuhrazené služby ve výši 1 259,40 Kč spolu s příslušenstvím. K úhradě dlužné částky došlo až 22. 9. 2025, tj. po podání žaloby, žalovaný tedy zavinil, že řízení bylo zastaveno a je povinen uhradit náklady řízení žalobkyně, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, a odměnu advokáta podle § 7 odst. 3 § a 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu za 1 úkon ve výši 1 000 Kč (zpětvzetí žaloby) a 1 paušální náhradu po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to vše navýšené daň z přidané hodnoty ve výši 21% (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupkyně žalobkyně prokázala, že je jejím plátcem, ve výši 556,50 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna v celkové výši 3 606 Kč (zaokrouhleně). Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla již na nákladech řízení uhrazena částka ve výši 1 549 Kč (zaokrouhleně), nebyla v tomto rozsahu stanovena lhůta k plnění. Ve zbývající částce, tj. ve výši 2 058 Kč, pak soud uložil žalovanému povinnost k úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 167 odst. 2 o.s.ř., § 171 odst. 3 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší než zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Úhradu je žalovaný povinen provést k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto usnesení).