6 C 75/2020-36 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 21. 5. 2015 mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , sídlem , adresa, , a žalovanou.2. V průběhu řízení pak byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2020 č. j. KSPH , spisová značka, -A-7 zjištěn úpadek žalované a zároveň bylo povoleno jeho řešení cestou oddlužení. Dle ustanovení § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), tak bylo řízení v této věci v této uvedené skutečnosti ze zákona přerušeno.3. Pravomocným usnesením ze dne 28. 1. 2026 pod č. j. KSPH , spisová značka, -B-23 vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované (výrok I.) a současně rozhodl (výroky V. a VI.) v souladu s ustanovením § 414 insolvenčního zákona o osvobození žalované od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku, ač tak učinit měli, a pohledávek ručitelů a jiných osob, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu. Žalobce pak svou pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o zápůjčce, jež je předmětem tohoto řízení, do insolvenčního řízení nepřihlásil.4. Z důvodu splnění oddlužení žalované a jejího osvobození od placení pohledávek následně žalobce vzal svým podáním došlým soudu dne 16. 3. 2026, tedy ještě dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, žalobu v celém rozsahu zpět a navrhl, aby soud řízení zastavil. Současně žádal přiznat vůči žalované náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žaloba byla podána účelně, ještě před rozhodnutím o úpadku žalované, přičemž vzhledem ke konstitutivní povaze rozhodnutí o nákladech řízení je žalobce nemohl uplatnit v insolvenčním řízení. Osvobození od nesplacených pohledávek se tak na náklady řízení nevztahuje.5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož tento procesní úkon učinil žalobce dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo k němu třeba souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem pod bodem I. řízení v plném rozsahu zastavil.6. Výrok II. o nákladech řízení se pak opírá o ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., kdy soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť řízení bylo zastaveno a současně nebyly shledány důvody pro postup podle odstavce 2 tohoto ustanovení. V daném případě žalobce nepřistoupil ke zpětvzetí žaloby pro chování žalované, ale v důsledku oddlužení žalované jakožto objektivní skutečnosti nezávislé na předmětném řízení. Jen stěží tak lze procesní důsledky toho, že řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, přičítat k tíži právě žalované. Současně s tím pak nelze dospět ani k tomu závěru, že by žaloba v této věci byla podána důvodně, neboť do rozhodnutí o úpadku žalované nebyla ani věcně projednána, žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a ani na něj po podání žaloby ani dříve byť třeba jen částečně neplnila (a ostatně ani sám žalobce tuto svou nevykonatelnou pohledávku do oddlužení nepřihlásil, a tudíž ani nemohla být předmětem přezkumu insolvenčním správcem). Vzhledem k těmto závěrům tedy soud neshledal důvod pro jiný způsob rozhodnutí o nákladech tohoto řízení, než jak je uveden shora.