38 C 99/2021 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 67.521 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr v konečné výši 67.521 Kč. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku. Žalobkyně pak vzala žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.521,17 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení a soud v tomto rozsahu řízení částečně podle § 96 o. s. ř. zastavil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které se uvádí, že [právnická osoba] [příjmení] a žalovaný měli uzavřít dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 50.000 Kč. Dále žalobkyně předložila platební informace a historii transakcí. 4. Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla její předchůdkyně částku celkem 111.436 Kč (vis bankovní výpisy) a žalovaný uhradil žalobkyni či její předchůdkyni částku 127.968,07 Kč, tedy vrátil celou částku bezdůvodného obohacení a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšným účastníkem byl žalovaná, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.