9 C 44/2021-27 — Okresní soud v Bruntále

1. V podané žalobě žalobce uvedl, že žalované dodával elektrickou energii na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců ode dne 20. 6. 2019 a byla sjednána smluvní pokuta 400 Kč měsíčně při předčasném ukončení smlouvy z důvodů na straně žalované. Smlouva byla ukončena předčasně na základě plné moci ze dne [datum] udělené jinému obchodníkovi změnou dodavatele. Vyúčtováním [číslo] ze dne 24. 3. 2020, splatném dne 3. 4. 2020 naúčtoval žalované smluvní pokutu za dobu od 24. 3. 2020 do 20. 12. 2021, tedy za 21 měsíců po 400 Kč, celkem 8 400 Kč. Za dobu od 20. 6. 2019 do 24. 3. 2020 vyúčtoval žalované fakturou [číslo] ze dne 5. 4. 2020, splatnou dne 27. 4. 2020, odebranou elektřinu za 23 094,75 Kč, kdy po započtení zaplacené zálohy ve výši 10 600 Kč zbývá k zaplacení 12 494,75 Kč, a také smluvní pokutu 2 x 100 Kč za pozdní úhradu záloh na leden a únor 2020, celkem tedy 12 694,75 Kč. Za neuhrazení faktury byla žalované naúčtována smluvní pokuta 100 Kč dne 11. 5. 2020 vyúčtováním [číslo]. Žalovaná dluh neuhradila ani přes zaslanou upomínku. Žalobce navrhl, aby soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 12 694,75 Kč s 10% ročním zákonným úrokem z prodlení od 28. 4. 2020 do zaplacení, částky 8 400 Kč a částky 100 Kč spolu s náklady řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodováno podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. 4. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouvu uzavřel žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalované elektrickou energii od 20. 6. 2019, žalovaná se zavázala platit za dodávky cenu stanovenou žalobcem a platit zálohy 1 500 Kč měsíčně. Smlouva má dvě strany. Jedna strana (formálně drobounkým písmem označená jako strana druhá) je nadepsána Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny a obsahuje údaje o účastnících, oddíl nadepsaný smluvní a technické podmínky, kde je ujednána produktová řada, odběrné místo, plánovaná spotřeba, požadovaný termín zahájení dodávek apod., dále jsou zde datum a podpisy. Druhá strana (formálně opět drobounkým písmem označená jako strana první) obsahuje text vyhlížející jako obchodní podmínky. Tato strana je členěna do dvou odstavců, použité písmo je opět velmi drobné, na hranici čitelnosti. Strana obsahuje odstavce nadepsané Předmět smlouvy, Dodávka elektřiny, Trvání smlouvy, Cenové podmínky, Ostatní ujednání a Prohlášení zákazníka a obchodní podmínky jasně evokuje zejména svou formou. Text v těchto odstavcích již není dále nijak jasně členěn, důležité informace nejsou nijak zvýrazněny. Uprostřed odstavce Trvání smlouvy je v nepřetržitém toku textu uveden údaj o trvání smlouvy 30 měsíců. Uprostřed odstavce Ostatní ujednání, v nepřetržitém toku textu, je uvedena informace o smluvní pokutě 400 Kč při nedodržení doby trvání smlouvy a o smluvní pokutě 100 Kč při prodlení s platbou. 5. Z listiny nadepsané informace pro zákazníka soud zjistil, že je zde informace o době trvání smlouvy, o produktové řadě, o možnosti odstoupení od smlouvy a podobně, o smluvních pokutách se zde nehovoří. Tuto listinu žalovaná podepsala. 6. Z faktury [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] soud zjistil, že žalobce účtoval žalované platby tak, jak uvedl v žalobě. 7. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná udělila plnou moc společnosti [právnická osoba] k jednáním a činnostem týkajícím se elektrické energie. 8. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 9. Smlouvu uzavřenou účastníky a povinnost žalovaného uhradit cenu za dodanou elektřinu posuzoval soud právně § 50 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 10. Pokud jde o smluvní pokuty, zde se soud prvotně zabýval posouzením jejich platnosti. V té souvislosti soud vycházel ze skutečnosti, že danou smlouvu žalovaná uzavřela jako spotřebitel (§419 občanského zákoníku), na jehož ochranu je třeba dbát ve zvýšené míře. Součástí principu ochrany spotřebitele je zásada poctivosti jednání podnikatelského subjektu, která se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a důležité ujednání nikdy nesmí být umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat pouze ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a nesmějí sloužit k tomu, aby v nich v nepřehledné formě podnikatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ustanovení. Pokud by podnikatel postupoval v rozporu s těmito principy, dopouští se porušení zásady poctivosti a jeho jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz § 6 občanského zákoníku, z judikatury pak například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4512/11). 11. Po aplikaci uvedené zásady musel soud konstatovat, že smluvní pokuty byly sjednány v rozporu s požadavkem poctivosti obchodního styku, protože smlouva není logicky uspořádaná, je matoucí, ujednání o smluvních pokutách je skryto v části smlouvy, která se jeví jako obchodní podmínky, pro běžného spotřebitele není tato část dostatečně čitelná, vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru, sama není přehledná a ujednání o smluvních pokutách je v ní skryto v nepřehledném toku textu. 12. Soud si je vědom rozhodovací praxe odvolacího soudu, který považuje takto sjednané smluvní pokuty za platnou. Odvolací soud argumentuje tím, že smlouva se skládá ze dvou stran, což vyplývá jak z identifikace stránek nahoře hned pod nadpisem, tak z upozornění na první straně smlouvy dole, že smlouva pokračuje na další straně. Písmo je sice malé, ale jeho velikost je totožná na obou stranách. První strana je přitom rozdělena do šesti částí nadepsaných většími písmeny, což působí přehledně, a obsahuje obecné podstatné náležitosti smlouvy, které jsou pro všechny odběratele totožné, zatímco druhá strana individualizuje konkrétního odběratele, odběrné místo a další náležitosti, které od sebe jednotlivé smlouvy odlišuje. 13. S argumentací odvolacího soudu se však tento soud neztotožňuje. 14. Dle názoru tohoto soudu je naprosto mimořádné, aby jakákoliv smlouva začínala obecnými náležitostmi. Standardem naopak je, že každá smlouva začíná určením subjektů smlouvy, předmětem smlouvy a případně dnem účinnosti smlouvy, a její úvod je většinou jasně a přehledně strukturován. Tento standard je dodržován nejen proto, že jde o zvyklost, ale také proto, že vyplývá z logiky věci a usnadňuje orientaci ve smlouvě. Jakákoliv osoba, které se dostane do rukou smlouva, nebude uvažovat jinak, než tak, že stránka, která obsahuje zejména určení účastníků smlouvy, je prvou stranou smlouvy. Pokud tato strana bude začínat nadpisem Smlouva a končit datem a podpisy, pak tato osoba navíc usoudí, že stránka představuje celou smlouvu, a cokoliv je uvedeno na straně druhé, jsou nanejvýš smluvní podmínky, když navíc tato druhá strana podpisy neobsahuje. 15. V dané smlouvě je na jedné straně určen předmět smlouvy v samotném pojmenování smlouvy – smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, níže je uveden údaj o adrese odběrného místa, jsou zde identifikováni účastníci smlouvy, jsou zde rozebrány platební podmínky včetně výše záloh, a je zde také údaj o požadovaném termínu zahájení dodávek, tedy o účinnosti smlouvy. Samotné tyto údaje stačí k platnému uzavření smlouvy, a pokud by smlouva žádné další údaje neobsahovala, byla by dostatečným podkladem pro realizaci smluvního vztahu. Žádná osoba podepisující tuto smlouvu nemá důvod předpokládat, že nepodepisuje celý text smlouvy a nemá důvod se pídit po tom, zda se skutečně jedná o první stranu smlouvy, když navíc forma druhé strany evokuje dojem smluvních podmínek. 16. Na tomto nemůže nic změnit skutečnost, že jsou strany formálně označeny naopak, zejména pak, pokud toto označení je miniaturní a ukryté mezi jiným textem. Pokud žalobce smlouvu takto označil, je toto pouze součástí jeho nepoctivého, matoucího a klamavého jednání. 17. Pokud jde o přehlednost textu, pak strana obsahující identifikační údaje, skutečně přehledná je. Tato strana má formu formuláře, text je strukturován, je členěn barevně (šedě), velikostí písma i odsazením. Naproti tomu druhá strana se sestává z plynoucího textu členěného pouze šesti nadpisy. Podstatné informace v textu však nejsou nijak odděleny ani jinak zvýrazněny. I při opětovném pročítání více totožných smluv je vždy problém najít zde údaje o smluvní pokutě a také o době trvání smlouvy, a to i pro člověka, který o těchto údajích ví a hledá je. Je pravdou, že údaj o době trvání smlouvy ve smyslu jejího ukončení, je alespoň ukrytý v odstavci nadepsaném Trvání smlouvy, ov