9 C 70/2020-130 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uveřejnit na titulní straně periodika [anonymizována dvě slova] odpověď na články, které se dotkly jeho cti a důstojnosti. V žalobě, následných vyjádřeních písemných i ústních a v rámci závěrečného návrhu uvedl toto: 2. Je podnikatelem, žalovaný je vydavatelstvím, které vydává týdeník [anonymizována dvě slova]. V ČR vypukla počátkem roku 2020 koronavirová epidemie, k zamezení jejího šíření vydala vláda řadu omezení, která dopadla na živnostníky. Ztráty těchto osob měl kompenzovat zákon o kompenzačním bonusu, který živnostníkům přiznával po jisté období částku 500 Kč denně vyplácenou prostřednictvím finančních úřadů. Pro první období činila tato částka 25 000 Kč. Živnostníci byli vládou vyzváni, aby se o tento bonus přihlásili. Ke snadnějšími zjištění, kdo má na bonus nárok, vydala [anonymizováno] správa na svém webovém portálu řadu ilustrativních příkladů. [příjmení] sám měl k počátku prvního bonusového období, které bylo od 12. 3. do [datum], pozastavený výkon živnosti., který obnovil [datum]. Před podáním žádosti si prostudoval zákon i ilustrační příklady, přičemž zjistil, že podle doslovného znění zákona má nárok na bonus za celé období, ale také, že některé ilustrační případy jsou v tomto směru chybné. Požádal si o celý bonus a tento mu byl vyplacen. Poté se mu dne [datum] telefonicky ozvala pracovnice opavského finančního úřadu s tím, že kontrolou bylo zjištěno, že měl po určitou dobu pozastavenu živnost a neměl proto o část bonusu žádat. Vysvětlil úřednici své stanovisko a požádal o čas k hlubšímu prozkoumání problematiky. Další telefonát proběhl dne [datum], úřednice po jeho vysvětlení uznala, že je jeho výklad možný a od dalšího vymáhání upustila. Následně tuto pracovnici znovu kontaktoval a bylo mu sděleno, že žádné další kontroly jeho osoby již neprobíhají. Na základě svého studia dospěl k velmi detailním znalostem zákona a obával se, že finanční úřady mohou i v případech jiných podnikatelů postupovat nesprávně. Své znalosti se proto rozhodl sdílet se zainteresovanou částí veřejnosti a pro tento účel zkontaktoval redaktora [anonymizováno] novin. Nesliboval si medializaci vlastní osoby ani pošpinění opavského finančního úřadu. Očekával, že [příjmení] noviny provedenou vlastní prozkoumání zákona a uveřejní nějaké rady a návody. [příjmení] noviny otiskly dne [datum] článek„ Když nevrátíte příspěvek, přijde na vás kontrola, hrozí podnikateli finanční úřad. Podmínky přitom splnil.“ Tento článek považuje za v podstatě dobrý. Dne [datum] ale ve vydání [anonymizována dvě slova], ročník 14, [číslo] vyšly tyto články – na titulní straně článek„ Informatik vede válku s úřadem“ a na druhé straně článek„ Informatik bojuje s úřadem“ ve kterých byl výslovně označen jako podnikatel v IT technologiích [celé jméno žalobce] z [obec]. Tomuto periodiku však žádné informace neposkytl. Formulace o válce s úřadem nejsou pravdivé a dotýkají se jeho cti a důstojnosti, protože ho vykreslují jako konfliktní osobu, bojovníka, který všechno žene co nejvýš, osobu, která jedná chaoticky. Žalovaný mu podsunul řadu vymyšlených emocí a vykreslil ho jako člověka, která chce pošpinit finanční úřad. Žádnou válku však ve skutečnosti nevedl a už vůbec ne s opavským finančním úřadem. Jednání s úřednicí probíhala vždy klidně. Dále byla ve článku na druhé straně uvedena nepravdivá informace o tom, že při jednání s úřednicí„ nemohl uvěřit svým uším“, když ve skutečnosti jednání finančního úřadu předvídal, a dále nepravdivá informace, že se obrátil na [anonymizováno] ředitelství, na které se ve skutečnosti obrátila redakce [anonymizováno] novin. Má za to, že redakce [anonymizována dvě slova] článek opsala z [anonymizováno] novin a chybějící informace si vymyslela. Ke kauze se vztahovala také část editorialu, podle kterého„ Na některé živnostníky začíná dopadat přísloví: lehce nabyl, lehce pozbyl.“ Tato formulace není pravdivá, bonus nabyl standardní cestou a vracet ho nemusel. Tím se opět žalovaný dotkl jeho cti a důstojnosti a vykreslil ho jako podvodníka, který zkouší jakýmsi fíglem přijít k penězům. [anonymizována dvě slova] není nijak zaměřen na finanční nebo podnikatelský sektor, lze ho označit spíše za bulvár, a proto už samotné otištění článků bez uvedení zdroje ale s uvedením několika údajných přímých řečí, ho poškodilo a mohlo vzbudit dojem, že se na redakci obrátil s úmyslem pomstít se finančnímu úřadu. Na články obdržel několik negativních reakcí, otištěním článků bylo pošlapáno jeho dobré jméno u veřejnosti a byly poškozeny jeho dobré vztahy s finančním úřadem. [jméno] zásahu do jeho práv zvyšuje skutečnost spočívající ve změně jeho osobnosti. Dříve své názory prosazoval agresivně a nekompromisně a docházelo i k tomu, že ubližoval lidem, například úředníkům, kteří mu z důvodu nějakého pochybení nevyhověli. Potom ale svůj přístup změnil a nyní se snaží s lidmi vycházet po dobrém. Stále se snaží řešit problémy a nedostatky, na které narazí, ale dnes již konstruktivně, bez osobních animozit. Jeho známi tuto jeho změnu ocenili a on se nyní bojí, že by po přečtení článku v Regionu mohli nabýt pocitu, že se vrátil k původnímu zvykům. Přitom zákon nepožaduje nějaké prokazování, že k narušení cti a důstojnosti skutečně došlo, protože toto je subjektivní záležitost navrhovatele a zákon se proto spokojuje pouze s tím, že žadatel uvede, která tvrzení a v čem konkrétně se jeho cti a důstojnosti dotýkají. Vydavatel pak je povinen na žádost osoby odpověď uveřejnit. Nutné je také zkoumat podle principu proporcionality, zda nebyla dána bezdůvodně přednost zájmu vydavatele přinést veřejně prospěšné informace proti zájmu na cti a důstojnosti žadatele. Žalovanému ale o poskytnutí relevantních informací veřejnosti vůbec nešlo, protože část o bonusu zamlžil a použil ho jen jako podklad pro vymyšlenou a lživou část o údajné válce s úřadem. Žalovaný nemusel o dané problematice vůbec psát, pokud už tak učinil, mohl přesně ocitovat zdroj, mohl ho osobně vyhledat a požádat o rozhovor, nebo ho alespoň nemusel zmiňovat jménem. Újma na jeho zájmech je významná a zásadní. [příjmení] jiné je omezována jeho svoboda projevu, protože se nyní podrobuje jakési vnitřní cenzuře z obavy, že bude znovu stejným způsobem zneužit. Dne [datum] doručil žalovanému žádost o uveřejnění odpovědi dle tiskového zákona, žalovaný mu však nevyhověl. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě učinil nesporným, že je vydavatelem [anonymizována dvě slova] a že dne [datum] vydal [číslo] tohoto periodika a v něm otiskl předmětné články. Odmítl však, že by články zasáhly do cti a důstojnosti žalobce. Trval na tom, že články nejsou o tom, že by byl žalobce podvodník nebo lhář, ani o tom, že by byl agresivní nebo konfliktní, ale o tom, že finanční úřady postupují rozdílně k vyplácení bonusu. Články neobsahují nepravdy ani pravdu zkreslující tvrzení a jsou takřka shodné s článkem v [anonymizováno] novinách, jehož iniciátorem byl sám žalobce. Je běžné, že jednotlivá periodika přebírají články z jiných periodik. Pokud bylo ve článku otištěno konkrétní vyjádření žalobce, to bylo doslovně převzato z jeho vyjádření v [anonymizováno] novinách. Skutková tvrzení v článcích se zakládají na pravdě a uvedené slovní obraty jsou hodnotícími soudy, kde je možnost uplatnit právo na odpověď vyloučená, protože u nich nelze provést důkaz pravdy. Slovní termíny jako boj, válka, konflikt jsou v tisku běžné, obrazné a myšlené s nadsázkou, a tak jsou na to čtenáři zvyklí. Každé vydání periodika obsahuje editorial, ve kterém se šéfredaktor nebo redaktor obrací na čtenáře a píše o tom, co je v čísle obsaženo, a to lidovým způsobem a za použití slovních hříček, které jsou myšleny s nadsázkou, což je i případ slovního spojení„ lehce nabyl, lehce pozbyl“. Přitom státními orgány byla forma nabytí kompenzačního bonusu skutečně prezentována jako snadná a jednoduchá. Navíc odpověď se musí omezit pouze na skutková tvrzení, text odpovědi, kterou žalobce požaduje, je s tímto pravidlem v rozporu. 4. Soud rozhodoval na základě takto provedeného dokazování: 5. Pokud jde o samotný fakt, že je žalovaný vydavatelem [anonymizována dvě slova] a že dne [datum] vydal [číslo] tohoto periodika a v něm otiskl předmětné články, tento učinil žalovaný nesporným, a proto ho soud více nezkoumal. 6. Ze samotných článků soud zjistil, že článek na první straně je nadepsán tučně slovy„ Informatik vede válku s úřadem“. Dále obsahuje text:„ Má vrátit kompenzační bonus od státu, i když na něj má nárok. Podnikatel v IT technologiích [celé jméno žalobce] se pustil do boje s opavským finančním úřadem. Podle zdejší pracovnice nemá na příspěvek nárok, protože měl v době koronavirové krize činnost přerušenou. Finanční správa však potvrdila, že živnostník všechny podmínky splnil.“ 7. Na titulní straně se dále nachází editorial nazvaný„ poslušně hlásím…“, kde je rozebrán obsah čísla. [příjmení] jiné je zde uvedeno:„ Dále se dozvíte, že na některé živnostn