CS · EN DE FR brzy

9 C 72/2021-17 — Okresní soud v Bruntále

ECLI: ECLI:CZ:OSBU:2021:9.C.72.2021.1
Datum: 2021-09-03
Předmět: o zaplacení částky 20 203,11 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2012 Sb."]
["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění"]
O co šlo: o zaplacení částky 20 203,11 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2)
1. V podané žalobě žalobce uvedl, že žalovanému dodával elektřinu na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců ode dne [datum] a byla sjednána smluvní pokuta 400 Kč měsíčně při předčasném ukončení smlouvy z důvodů na straně žalovaného. Dále byla sjednána smluvní pokuta 100 Kč za pozdní platbu. Ke dni 6. 2. 2020 byly dodávky ukončeny pro neplacení ze strany žalovaného. Opravným dokladem [číslo] ze dne 18. 3. 2020, splatným dne 7. 4. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému za elektřinu odebranou v době od 13. 8. 2019 do 6. 2. 2020 částku 13 303,11 Kč, smluvní pokutu za pozdní platbu záloh ve výši 200 Kč a zúčtoval zaplacené zálohy 3 000 Kč, celkem tedy požadoval zaplacení částky 10 503,11 Kč. Za nezaplacení této faktury později naúčtoval žalovanému smluvní pokutu 100 Kč. Za předčasné ukončení smlouvy byla žalovanému naúčtována částka 24 x 400 Kč, celkem 9 600 Kč. Dluh žalovaný neuhradil ani přes zaslanou upomínku. Kromě zaplacení uvedených částek požadoval žalobce po žalovaném zaplacení 10% ročního úroku z prodlení z částky 10 503 Kč od 8. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodováno podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. 4. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouvu uzavřel žalobce jako obchodník a žalovaný jako zákazník. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalovanému elektřinu od 13. 8. 2019, žalovaný se zavázal platit za dodaný plyn cenu stanovenou žalobcem a platit zálohy 1 500 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. Smlouva má dvě strany. Jedna strana (formálně označená jako strana druhá) obsahuje údaje o účastnících, oddíl nadepsaný smluvní a technické podmínky, kde je ujednána produktová řada, odběrné místo, plánovaná spotřeba, požadovaný termín zahájení dodávek apod., dále jsou zde datum a podpisy. Druhá strana (formálně označená jako strana první) obsahuje text vyhlížející jako obchodní podmínky. Tato strana je členěna do dvou odstavců, použité písmo je velmi malé, na hranici čitelnosti. Strana obsahuje odstavce nadepsané Předmět smlouvy, Dodávka elektřiny, Uzavření a trvání smlouvy, Cenové podmínky, Ostatní ujednání a Prohlášení zákazníka a obchodní podmínky jasně evokuje zejména svou formou. Text v těchto odstavcích již není dále nijak jasně členěn, důležité informace nejsou nijak zvýrazněny. Uprostřed odstavce Ostatní ujednání, v nepřetržitém toku textu, je uvedena informace o smluvní pokutě 400 Kč při nedodržení doby trvání smlouvy a o smluvní pokutě 100 Kč při prodlení s platbou a také informace o dalších smluvních pokutách. 5. Z listiny nadepsané informace pro zákazníka soud zjistil, že je zde informace o době trvání smlouvy, o složení ceny, o možnosti odstoupení od smlouvy a podobně, o smluvních pokutách se zde nehovoří. Tuto listinu žalovaný podepsal. 6. Z předloženého opravného daňového dokladu [číslo], splatného dne 7. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce účtoval žalovanému za dodávku elektřiny částku 13 305,11 Kč a zúčtoval zaplacené zálohy ve výši 3 000 Kč. 7. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky s poučením o možnosti soudního vymáhání. 8. Smlouvu uzavřenou účastníky a povinnost žalovaného uhradit cenu za dodanou elektřinu posuzoval soud právně § 50 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 9. Pokud jde o smluvní pokuty, zde se soud prvotně zabýval posouzením jejich platnosti. V té souvislosti soud vycházel ze skutečnosti, že danou smlouvu žalovaný uzavřel jako spotřebitel (§419 občanského zákoníku), na jehož ochranu je třeba dbát ve zvýšené míře. Součástí principu ochrany spotřebitele je zásada poctivosti jednání podnikatelského subjektu, která se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a důležité ujednání nikdy nesmí být umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat pouze ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a nesmějí sloužit k tomu, aby v nich v nepřehledné formě podnikatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ustanovení. Pokud by podnikatel postupoval v rozporu s těmito principy, dopouští se porušení zásady poctivosti a jeho jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz § 6 občanského zákoníku, z judikatury pak například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4512/11). 10. Po aplikaci uvedené zásady musel soud konstatovat, že smluvní pokuty byly sjednány v rozporu s požadavkem poctivosti obchodního styku, protože smlouva není logicky uspořádaná, je matoucí, ujednání o smluvních pokutách je skryto v části smlouvy, která se jeví jako obchodní podmínky, pro běžného spotřebitele není tato část dostatečně čitelná, vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru, sama není přehledná a ujednání o smluvních pokutách je v ní skryto v nepřehledném toku titěrného textu. 11. Soud si je vědom rozhodovací praxe odvolacího soudu, který považuje takto sjednanou smluvní pokutu za platnou. Odvolací soud argumentuje tím, že smlouva se skládá ze dvou stran, což vyplývá jak z identifikace stránek nahoře hned pod nadpisem, tak z upozornění na první straně smlouvy dole, že smlouva pokračuje na další straně. Písmo je sice malé, ale jeho velikost je totožná na obou stranách. První strana je přitom rozdělena do šesti částí nadepsaných většími písmeny, což působí přehledně, a obsahuje obecné podstatné náležitosti smlouvy, které jsou pro všechny odběratele totožné, zatímco druhá strana individualizuje konkrétního odběratele, odběrné místo a další náležitosti, které od sebe jednotlivé smlouvy odlišuje. 12. S argumentací odvolacího soudu se však tento soud neztotožňuje. 13. Dle názoru tohoto soudu je naprosto mimořádné, aby jakákoliv smlouva začínala obecnými náležitostmi. Standardem naopak je, že každá smlouva začíná určením subjektů smlouvy, předmětem smlouvy a případně dnem účinnosti smlouvy, a její úvod je většinou jasně a přehledně strukturován. Tento standard je dodržován nejen proto, že jde o zvyklost, ale také proto, že vyplývá z logiky věci a usnadňuje orientaci ve smlouvě. Jakákoliv osoba, které se dostane do rukou smlouva, nebude uvažovat jinak, než že stránka, která obsahuje zejména určení účastníků smlouvy, je prvou stranou smlouvy. Pokud tato strana bude končit datem a podpisy, pak tato osoba navíc usoudí, že stránka představuje celou smlouvu, a cokoliv je uvedeno na straně druhé, jsou nanejvýš smluvní podmínky, když navíc tato druhá strana podpisy neobsahuje. 14. V dané smlouvě je na jedné straně určen předmět smlouvy v samotném pojmenování smlouvy – smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, níže je uveden údaj o adrese odběrného místa, jsou zde identifikováni účastníci smlouvy, jsou zde rozebrány platební podmínky včetně výše záloh, a je zde také údaj o požadovaném termínu zahájení dodávek, tedy o účinnosti smlouvy. Samotné tyto údaje stačí k platnému uzavření smlouvy, a pokud by smlouva žádné další údaje neobsahovala, byla by dostatečným podkladem pro realizaci smluvního vztahu. Žádná osoba podepisující tuto smlouvu nemá důvod předpokládat, že nepodepisuje celý text smlouvy a nemá důvod se pídit po tom, zda se skutečně jedná o první stranu smlouvy, když navíc forma druhé strany evokuje dojem smluvních podmínek. 15. Na tomto nemůže nic změnit skutečnost, že jsou strany formálně označeny naopak, zejména pak, pokud toto označení je miniaturní a ukryté mezi jiným textem. Pokud žalobce smlouvu takto označil, je toto pouze součástí jeho nepoctivého, matoucího a klamavého jednání. 16. Pokud jde o přehlednost textu, pak strana obsahující identifikační údaje, skutečně přehledná je. Tato strana má formu formuláře, text je strukturován, je členěn barevně (šedě), velikostí písma i odsazením. Naproti tomu druhá strana se sestává z plynoucího textu členěného pouze šesti nadpisy. Podstatné informace v textu však nejsou nijak odděleny ani jinak zvýrazněny. I při opětovném pročítání více totožných smluv je vždy problém najít zde údaje o smluvní pokutě a také o době trvání smlouvy, a to i pro člověka, který o těchto údajích ví a hledá je. Je pravdou, že údaj o době trvání smlouvy ve smyslu jejího ukončení, je alespoň ukrytý v odstavci nadepsaném Uzavření a trvání smlouvy, ovšem údaje o smluvní pokutě jsou uvedeny v odstavci nadepsaném Ostatní ujednání, což opět evokuje nanejvýš ujednání technického charakteru. 17. Pokud jde o velikost písma, pak toto je opravdu stejně malé až miniaturní na obou stranách smlouvy, formulářová podoba jedné ze stran však napomáhá přehlednosti, kdežto forma druhé strany přehlednost zhoršuje, až se text stává v podstatě nepoužitelným, a t

Citovaná ustanovení

§ 50 (458/2000 Sb.)§ 419 (89/2012 Sb.)§ 6 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.