16 C 41/2022-40 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 11. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 8 557 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum]. Žalovaný dluží předmětnou částku jako cenu za elektřinu dodanou do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], v období od 13. 3. 2018 do 8. 1. 2019. Jelikož se žalovaný s jednotlivými vyúčtovanými částkami dostal do prodlení, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum], na základě níž přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 14. 5. 2021. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem v [obec], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se dodavatel zavázal žalovanému dodávat do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit sjednanou cenu. V období od 13. 3. 2018 do 10. 7. 2018 žalovaný odebral elektřinu v celkové výši 6 582 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 1 500 Kč činil zůstatek ceny 5 082 Kč, který byl vyúčtován fakturou se splatností dne 29. 8. 2018. Na úhradu tohoto dluhu žalovaný zaplatil pouze 1 405 Kč, zůstatek dluhu představuje 3 677 Kč. Do stejného odběrného místa dodal právní předchůdci žalobkyně žalovanému v období od 11. 7. 2018 do 8. 1. 2019 elektřinu za celkovou cenu 4 880 Kč, která byla vyúčtována fakturou se splatností dne 24. 1. 2019. Na tuto částku žalovaný ničeho neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětných částek vždy ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost faktur, kterými byly ceny za dodanou elektřinu vyúčtovány, požadovala žalobkyně od těchto dat zaplacení zákonného úroku z prodlení. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po 1. 1. 2014, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa v rozhodném období elektřinu a žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradil za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturou, kterou byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.