16 C 66/2022-16 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 21. 2. 2022 domáhal zrušení vyživovací povinnosti stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ve výši 2 500 Kč měsíčně s účinností od 17. 1. 2022 s tím, že žalovaný je již výdělečně činný, studium na vlastní žádost ukončil a důvody pro placení výživného již zanikly. Žalovaný se zrušením vyživovací povinnosti souhlasil s tím, že je zaměstnán a studium ukončil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů, především z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ze zprávy společnosti [právnická osoba] a z vyjádření účastníků řízení učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] bylo žalobci, jako otci žalovaného, zvýšeno výživné s účinností od 1. 5. 2012 na částku 2 500 Kč měsíčně. Ke dni 17. 1. 2022 žalovaný ukončil studium a od 17. 1. 2022 do 24. 2. 2022 by zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Pracovní poměr byl z důvodu neomluvených absencí žalovaného ukončen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Oba účastníci souhlasili se zrušením výživného ke dni 17. 1. 2022. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaný se nejméně od 17. 1. 2022 přestal soustavně připravovat na výkon budoucího povolání studiem a uzavřel řádný pracovní poměr. V těchto případech zákon stanoví, že za této situace výživné oprávněné osobě nenáleží, neboť oprávněná osoba je schopna se sama živit. Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že žalovaný je nyní bez řádného pracovního poměru, neboť svými neomluvenými absencemi zavinil ukončení pracovního poměru u společnosti [právnická osoba] Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozhodnutí o vyživovací povinnosti přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Vzhledem k tomu, že nejméně od 17. 1. 2022 došlo na straně žalovaného ke změně poměrů, které nezakládají podmínky pro výplatu výživného od rodiče, soud vyživovací povinnost žalobce k žalovanému s účinností od 17. 1. 2022 zrušil. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný a žádné prokazatelné náklady řízení mu nevznikly.