19 C 138/2022-51 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 8 336,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 717,90 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 681,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 999,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 27 % ročně z částky 5 999,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, když žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 30 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 25 683 Kč formou 60ti týdenních splátek. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala dne [datum]. Dále se domáhala zaplacení částky 9 785,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 419,66 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 351,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 670,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 14,19 % ročně z částky 6 670,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, ze smlouvy uzavřené se stejnou společností dne [datum] [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 50 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 45 218 Kč formou 100 týdenních splátek. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala dne [datum]. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaná neměla proti žalobě námitek. Uvedla, že dluhu si je vědoma a chce jej žalobkyni uhradit. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 50 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 45 218 Kč formou 100 týdenních splátek (smlouva). Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 30 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 25 683 Kč formou 60ti týdenních splátek (smlouva). V zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaná uvedla, že je nájemcem, rozvedená, má jedno nezaopatřené dítě, pracuje jako obchodní zástupce u obchodní společnosti s čistou mzdou 15 000 Kč, jiným příjmem 2 200 Kč a má další příjem domácnosti 4 000 Kč. Hradí nájem/inkaso 5 000 Kč, telefon 300 Kč, interní splátky PF 1 872 Kč, externí splátky úvěru 6 000 Kč. Dle zákaznické karty předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, výměr podpory, SIPO, nájemní smlouvu (zákaznická karta). Dle přehledu splátek žalovaná na obě smlouvy uhradila celkem 131 579 Kč do dne postoupení pohledávek [datum], a to bez rozlišení úhrad na jednotlivé smlouvy. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne [datum] (přehled úhrad, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní podací lístek). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o zápůjčce, kdy převzala peněžité zápůjčky ve výši uvedené ve smlouvě. Jednalo se o smlouvy o spotřebitelském úvěru spadající pod zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny dle § 1879 občanského zákoníku. 7. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany poskytovatele úvěru ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kdy předložila k důkazu pouze vyjádření žalované obsahující údaje o jejích poměrech vztahujících se jen ke smlouvě ze dne 2. 5. 2016. Z tohoto důkazu nelze mít za prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před sjednáním smluv o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., § 588 občanského zákoníku jsou proto smlouvy absolutně neplatné. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou proto účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění. Žalovaná uhradila žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci částku vyšší než byla zapůjčena, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení žalované částky. Soud tak žalobu zcela zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšná žalovaná jejich náhradu neuplatnila.