9 C 36/2022-88 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 80 000 Kč, kterou měl vrátit s 48,97% ročním úrokem v 48 měsíčních splátkách po 3 390 Kč. Žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Dále je v žalobě uvedeno, že žalovaný splátky nehradil řádně, proto podle smluvních podmínek došlo k automatickému zesplatnění úvěru ve chvíli, kdy prodlení trvalo 65 dní, konkrétně ke dni 23. 8. 2020. Žalovaný v době zasplatnění dlužil na jistině částku 74 664,39 Kč a na úroku částku 7 475,19 Kč, což celkem podle podmínek smlouvy vytvořilo ke dni zesplatnění novou jistinu 82 139,58 Kč, kdy podle smlouvy úrok přirůstá k jistině. Poté žalovaný uhradil dvě splátky a nová jistina se snížila na částku 76 939,58 Kč. Dále žalovaný dluží smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, která je požadována za dobu od 1. 11. 2020 do data vyhotovení žaloby, tedy do dne 14. 6. 2021, ve výši 17 388,44 Kč, když právo na smluvní pokutu za dobu do 31. 10. 2020 mu podle zákona č. 177/2020 Sb. nevzniklo. Pokud jde o úrok za poskytnutí úvěru, ten žalobce požadoval ve výši 40,53 % ročně z částky 74 664,39 Kč za dobu od 25. 8. 2020 do 17. 9. 2020 vyčíslené výši 1 956,72 Kč, dále pak do zaplacení v tzv. nominální úrokové sazbě 10% ročně, nevýše obojí v částce 195 264 Kč, což je částka, na kterou byl úrok z prodlení limitován smlouvou. Pokud jde o úrok z prodlení, ten žalobce žádal v zákonné sazbě z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval na základě takto zjištěného skutkového stavu věci: 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 8. 7. 2019, z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] a za zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tuto částku se 48,96% ročním efektivním úrokem v 48 měsíčních splátkách po 3 390 Kč, celkem 162 720 Kč. V další části návrhu je stanoveno okamžité zesplatnění úvěru při prodlení delším než je 65 dní, v tom případě přirůstání úroku k jistině, dále sjednání smluvní pokuty 0,1% při prodlení se splácením nové jistiny a stanovení maximální výše úroku. [příjmení] 80 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne [datum]. 5. Z karty klienta a upravených splátkových kalendářů soud zjistil, že žalovanému bylo povoleno trojí odložení platby, přesto splátku, která měla být uhrazena dne 19. 6. 2020, zaplatil až 21. 9. 2020, tedy s prodlením 94 dnů, kdy ke dni 23. 8. 2020 prodlení trvalo 65 dní. 6. Z opakovaných výzev soud zjistil, že žalobce upozorňoval žalovaného na dlužné splátky a možnost zesplatnění úvěru. 7. Z oznámení ze dne 23. 8. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že došlo k zesplatnění úvěru k tomuto dni. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dluhu včetně upozornění na následně soudní vymáhání. 9. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav věci podle této právní úpravy: 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 122 zákona o spotřebitelském uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 12. Podle zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 do 31. října 2020 nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 14. Závěrem soud konstatoval, že existují podmínky pro vyhovění žalobě. Žalobce předložil dostatek důkazů k prokázání základu svého nároku a požadovaný nárok je také v souladu s citovanou právní úpravou. Naopak žalovaný nevznesl proti žalobě žádnou námitku, kterou by se soud mohl zabývat a která by tvrzení a důkazy žalobce znevěrohodnila, zejména netvrdil ani nedoložil, že by dluh ze smlouvy zaplatil, nevznesl ale ani jiné námitky, například, že by smlouva vůbec nevznikla, že by smlouva byla z jakéhokoliv důvodu neplatná nebo že by výše dluhu měla být jiná. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 15. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 4 716 Kč, v odměně za zastupování v částce 2 x 4 900 Kč (počítáno z částky 94 328 Kč) podle advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby), ve dvojím režijním paušálu po 300 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 2 184 Kč, celkem činí částku 17 300 Kč.