9 C 94/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 4 624,44 Kč jako dluhu vyplývajícího ze smlouvy o poskytování elektronických komunikací [číslo] kterou žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem [právnická osoba], s. r. o., kdy k nástupnictví došlo v důsledku fúze sloučením. Uvedl, že se na základě této smlouvy pronajal žalované dvě zařízení, a to HD box a modem. Žalovaná nehradila řádně cenu za pronájem, na které dluží částku 2 x 76,78 Kč. Pro neplacení i dalších částek byla smlouva ukončena, proto je žalovaná povinna zaplatit poplatek za odpojení ve výši 500 Kč. Protože nevrátila uvedená zařízení, je povinna zaplatit smluvní pokutu 2 x 2 000 Kč Celkem je po žalované nárokována žalovaná částka. Žalovaná vůči žalobě nevznesla žádné námitky a vůbec nijak se k ní nevyjádřila. Rozhodováno bylo bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela [právnická osoba], s. r. o. a žalovaná, v rámci smlouvy byl žalované pronajat modem a HD box, vždy za 70 Kč měsíčně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit smluvní pokuty dle ceníku. Z ceníku soud zjistil, že poplatek za odpojení činí 500 Kč a smluvní pokuta za nevrácení zařízení činí 2 000 Kč. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalobce odstoupil od smlouvy ke dni 20. 9. 2020 z důvodu neplacení závazků ze strany žalované, vyzval žalovanou k vrácení obou zařízení a upozornil ji na nebezpečí smluvní pokuty. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Zjištěný skutkový stav věci soud hodnotil podle § 2316 občanského zákoníku, podle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, a podle § 2048, odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Protože žalobce doložil základ svého nároku, naopak žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala a neprokázala, ale ani netvrdila, že by svůj dluh ze smluv uhradila, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 200 Kč podle advokátního tarifu, ve trojím režijním paušálu po 100 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem činí částku 1 489 Kč. Tento rozsudek je vyhotoven ve zkrácené verzi v souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.