16 C 51/2023 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 20 492,61 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], a žalovaným dne [datum], na základě níž tato společnost dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný dluží cenu za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni ke dni [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], z faktury [číslo] na částku 20 492,61 Kč, z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem v [obec], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému elektřinu pro domácnost na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit sjednanou cenu dle ceníku dodavatele. Za období od [datum] do [datum] žalovaný odebral v předmětném odběrném místě elektřinu za celkovou cenu 20 492,61 Kč, přičemž tato částka byla vyúčtována fakturou pod [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný předmětnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, avšak nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 5. Soud posoudil po právní stránce uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. 6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa v rozhodném období elektřinu a žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradil za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturou, kterou byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. V případě příslušenství pohledávky soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 820 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 272 Kč. 10. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní, příp. jeho právním předchůdcem, ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.