19 C 128/2022-107 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému snížení vyživovací povinnosti na částku 1 000 Kč měsíčně od 1. 8. 2021. Žalobce uvedl, že kromě žalovaného má další dvě vyživovací povinnosti ke svým dětem [jméno] a [jméno]. Za rozhodnou skutečnost pro snížení výživného považoval výkon [anonymizováno] odnětí svobody žalobce s nástupem [datum] a předpokládaným ukončením [datum]. Uvedl, že nemá majetek ani finanční prostředky pro plnění vyživovacích povinností. Ve výkonu trestu je zaměstnán od [datum]. Žalobce má za to, že v případě, že nebude výživné sníženo, bude docházet k navyšování dluhu na výživném, prohlubování dluhové pasti žalobce s nemožností plnit vyživovací povinnost vůči žalovanému v budoucnu, což je i proti zájmu žalovaného. 2. Žalovaný se snížením výživného nesouhlasil. Uvedl, že od poslední úpravy výživného došlo u žalovaného i dalších dětí žalobce k navýšení jejich výdajů s ohledem na biologický růst a vyšší stupeň vzdělání. Uvedl, že vůči žalobci je vedeno exekuční řízení pro výživné s aktuálním dluhem u žalovaného 87 654 Kč a nezletilé [jméno] 38 667 Kč. Žalobce výživné řádně nehradil ani v době, kdy měl příjem z pracovního poměru nebo z podnikání. Žalovaný je studentem 3. ročníku [anonymizováno] univerzity s náklady na ubytování a stravu 7 500 Kč měsíčně. Nemá vlastní zdroj příjmu kromě příležitostných brigád. Kromě běžných výdajů a výdajů za studium má žalovaný výdaje se svým [anonymizováno] stavem, kdy se jedná o [anonymizována dvě slova]. Žalovaný žije ve společné domácnosti s matkou a sestrou [jméno] v bytě v osobním vlastnictví. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud schválil dohodu rodičů o zvýšení výživného, na základě které byl žalobce povinen platit na tehdy nezletilého žalovaného výživné 4 100 Kč měsíčně a na nezletilou [jméno] 2 900 Kč měsíčně od [datum]. V době rozhodování soudu byl žalobce zaměstnán u [anonymizována dvě slova] jako [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 21 800 Kč čistého. Měl středoškolské vzdělání v oboru doprava a cestovní ruch. Byl zapsán jako jednatel a společník ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] Měl další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Žil s nezletilou [jméno] a její matkou v nájemním bytě. Měl konsolidaci závazků ve výši 450 000 Kč (spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to protokol ze dne [datum], rozsudek). Žalobce ukončil pracovní poměr u [anonymizována dvě slova] dohodou o rozvázání pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti v důsledku organizačních změn uzavřenou dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda rodičů, na základě které se vyživovací povinnost žalobce k žalovanému snížila na částku 3 600 Kč a k nezletilé [jméno] na částku 2 100 Kč s účinností od [datum]. Soud vycházel ze skutkového stavu, kdy žalobce ukončil práci u [anonymizována dvě slova], do února 2013 byl evidován jako uchazeč o zaměstnání a následně zahájil podnikatelskou činnost v distribuci plynu. Za rok 2013 dosáhl rozdíly mezi příjmy a výdaji 5 000 Kč, za rok 2014 158 000 Kč. Byl jediným společníkem tří společností, u všech byl podán návrh na likvidaci. [příjmení] společnou domácnost s matkou nezletilé [jméno]. Kromě nezletilého [jméno] a [jméno] měl povinnost k nezletilé [jméno] (dohoda o ukončení pracovního poměru, citovaný rozsudek). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zamítl návrh žalobce na snížení výživného vůči nezletilé [jméno] na základě návrhu doručeného soudu dne [datum]. Soud zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že na plnění vyživovací povinnosti nemá vliv výkon trestu odnětí svobody z důvodu úmyslné trestné činnosti (citovaný rozsudek). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o vyživovací povinnosti žalobce k nezletilé [jméno], a to ve výši 2 800 Kč měsíčně od [datum]. Soud vycházel z poměrů žalobce, kdy měl další dvě vyživovací povinnosti. Bydlel sám v pronajatém bytě. Pracoval jako řidič dodávky u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] (od 1. 7. 2018 do 31. 1. 2019), později u [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (od 1. 5. 2019 do 29. 7. 2019), poté pracoval„ na černo“ jako obsluha u cateringových akcí s příjmem 15 000 Kč – 20 000 Kč měsíčně. Od listopadu 2019 podnikal při zajišťování logistiky pro dopravní firmy, kdy od listopadu 2019 do srpna 2020 vykázal příjmy celkem 236 200 Kč (citované rozsudky). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byl žalobce uznán vinným ze zločinu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku formou spolupachatelství a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců (citovaný rozsudek). Podle evidence vězňů je žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody od [datum] s plánovým výstupem ke dni [datum]. Ve výkonu trestu je žalobce zaměstnán od [datum] s odměnou ve výši 7 239 Kč čistého měsíčně (zprávas Věznice Pardubice, potvrzení věznice o výši odměny). Žalovaný je studentem 3. ročníku Ostravské univerzity, fakulty umění, obor operní zpěv. Pro studijní a profesní potřeby absolvoval studium pedagogického minima a soukromé doučování. Od počátku studia má zajištěno privátní ubytování v ceně 2 500 Kč měsíčně. Na víkendy dojíždí k matce do [obec]. Výdaje jízdného včetně MHD činí průměrně asi 2 800 Kč měsíčně. Náklady na stravu činí asi 4 000 Kč měsíčně. V důsledku [anonymizována dvě slova] má zvýšené výdaje na doplňky stravy a sportovní aktivity pro podporu imunity. Výdaje kryje zčásti vlastními příjmy za hodiny soukromého doučování, vystupování na koncertech a jiné příležitostné brigády, přičemž výše příjmů je proměnlivá a činí nejméně 5 000 Kč měsíčně a nejvíce 10 000 Kč měsíčně (výpověď žalovaného). Matka žalovaného má další vyživovací povinnost k sestře žalovaného nezletilé [jméno], se kterou žije ve společné domácnosti. Je zaměstnaná u města Krnov s příjmem okolo [částka] měsíčně. Nemá partnera. Náklady na bydlení činí asi 7 000 Kč měsíčně (rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Podle ust. § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 7. Podle ust. § 913 odst. 2 občanského zákoníku, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 8. Podle ust. § 923 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 9. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. Cpjn 204/2012 výkon vazby nebo trestu odnětí svobody, jde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy ve smyslu § 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, či úmyslný trestný čin, odůvodňuje závěr o potencialitě příjmů povinného, který po dobu trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nemá žádné příjmy. Povinnost hradit výživné ve výši odpovídající potenciálnímu příjmu povinného však soud nestanoví, bylo-li by to v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1181/07 zbavil-li se rodič svým úmyslným jednáním, pro které byla na něj uvalena vazba a pro něž byl následně odsouzen k trestu vězení, objektivní možnosti plnit svoji vyživovací povinnost vůči svému nezletilému dítěti (§ 84, § 96 zákona o rodině), nelze tuto skutečnost přičítat k tíži tohoto dítěte, jež dle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod má základní právo na rodičovskou výchovu a péči. S odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu i judikaturu Ústavního soudu citovaných výše má soud za to, že žalobce se úmyslným jednáním zbavil objektivní možnosti plnit svou vyživovací povinnost k žalovanému, přičemž podle ust. § 913 odst. 2 občanského zákoníku tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalovaného. V tomto případě je třeba výši výživného stanovit na základě potencionality příjmů žalobce, kdy nelze vycházet z nepatrného příjmu žalobce ze zaměstnání v rámci výkonu trestu odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil žádné skutečnosti týkající se poměrů na straně žalobce, které by odůvodňovaly změnu výše výživného před nástupem žalobce do