209 C 15/2022-82 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 8. 2021, uzavřené pomocí prostředků na dálku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 64 000 Kč, kterou měl vrátit s 64,58% ročním úrokem v 48 splátkách po 3 747 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 2. 8. 2021, žalovaný však uhradil pouze 4 splátky, a to dne 16. 9. 2021 částku 3 747 Kč, dne 16. 9. 2021 částku 200 Kč, dne 26. 11. 2021 částku 7 294 Kč a dne 26. 11. 2021 částku 200 Kč, celkem 11 441 Kč. Žalobce dále uvedl, že podle smluvních podmínek došlo na základě prodlení se splátkami k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 6. 2. 2022. Žalovaný dluží na jistině částku 63 042,33 Kč a na úroku do chvíle zesplatnění částku 9 920,23, což celkem představuje částku 72 962,56 Kč, která je podle pravidel o přirůstání novou jistinou. Dále dluží smluvní pokutu 3 x 499 Kč za prodlení delší než 30 dní u tří splátek, celkem 1 497 Kč, náhradu za náklady 4 x 200 Kč u čtyř splátek, kde je prodlení delší než 15 dní, celkem 800 Kč. Toto vše činí celkem 75 259,56 Kč. Dále dluží smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, která je požadována ve výši 13 278,72 Kč, dále 64,58% roční úrok z jistiny 63 042,33 Kč, který ode dne 8. 2. 2022 do 1. 3. 2022 činí částku 2 392,28 Kč, dále je požadován ve výši 8,5% ročně až do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy dosáhne částky 215 827 Kč, a zákonný 11,75% roční úrok z prodlení z částky 75 259 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný, který osobně převzal žalobu, se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval na základě takto zjištěného skutkového stavu věci: 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 2. 8. 2021, z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] a ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 64 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tuto částku se 64,58 % ročním nominálním úrokem v 48 splátkách po 3 747 Kč, splátky vždy ke 1. dni v měsíci, celkem 179 858 Kč Tyto údaje jsou obsaženy v první části návrhu. V další části formulářového návrhu se nachází text vyhlížející jako obchodní podmínky. Ten obsahuje úpravu záležitostí běžných v obchodních podmínkách, jako je například otázka doručování, je v nich také stanoveno okamžité zesplatnění úvěru při prodlení delším než je 65 dní, v tom případě přirůstání úroku, smluvních pokut a nákladů k jistině (čl. 6, 6.4.), a obsahují také údaje o smluvních pokutách a nákladech při prodlení (čl. 6, 6.2. 6.5.). Tyto údaje se nacházejí uprostřed toku textu. 5. Z hodnocení klienta, z výplatních lístků a z výpisů z účtu soud zjistil, že se žalobce zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného, zabýval se i poměry jeho tehdejší partnerky. 6. Z návrhu na uzavření smlouvy a z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla vyplacena částka 64 000 Kč na účet žalovaného, který sdělil žalobci, č. [bankovní účet]. 7. Z výpisu z účtu u [právnická osoba] soud zjistil, že účet skutečně patří žalovanému. 8. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal dne 2. 8. 2021, zaplatil splátky, jak bylo uvedeno v žalobě. 9. Z opakovaných výzev soud zjistil, že žalobce upozorňoval žalovaného na dlužné splátky a možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu včetně upozornění na následné soudní vymáhání. 10. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav věci podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dále se soud zabýval posouzením platnosti smlouvy, kdy vycházel ze skutečnosti, že žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel (§419 občanského zákoníku), na jehož ochranu je třeba dbát ve zvýšené míře. V té souvislosti soud konstatoval, že se žalobce dostatečně zabýval úvěruschopností žalovaného a žalovaný ani nevznesl námitku nedostatečné péče žalobce v tomto směru, z tohoto hlediska je proto smlouva bez vad a není důvod pro vyslovení její neplatnosti. 12. Stejný závěr však není možno vyslovit ohledně platnosti smluvních pokut. Součástí principu ochrany spotřebitele je zásada poctivosti jednání podnikatelského subjektu, která se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a důležité ujednání nikdy nesmí být umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat pouze ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a nesmějí sloužit k tomu, aby v nich v nepřehledné formě podnikatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ustanovení. Pokud by podnikatel postupoval v rozporu s těmito principy, dopouští se porušení zásady poctivosti a jeho jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz § 6 občanského zákoníku, z judikatury pak například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4512/11). 13. Ujednání o smluvních pokutách skrývající se v předmětné smlouvě v části vyhlížející jako obchodní podmínky představuje jasný příklad nepoctivého jednání, jak bylo popsáno výše, proto soud ujednání o všech smluvních pokutách posoudil jako neplatné. Stejnou úvahu učinil soud ohledně nákladů 200 Kč při prodlení se splátkou. 14. Z výše uvedených důvodů soud nevyhověl požadavku žalobce na smluvní pokutu 1 497 Kč a náklady ve výši 800 Kč, obé včetně požadovaného úroku z prodlení, a na smluvní pokutu ve výši 13 278,72 Kč. Ve zbytku bylo žalobě vyhověno, a to včetně správně účtovaných zákonných úroků i úroků z prodlení. 15. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 72 962 Kč, tedy co do 82% sporu, náleží mu proto právo na náhradu 82 – 18 = 64% nákladů řízení. 16. Náklady řízení žalobce spočívají v nákladech na soudní poplatek 4 387 Kč, nákladech na právní zastoupení – odměna za tři učiněné úkony (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) ve výši 3 x 4 660 Kč, k tomu 3 x režijní paušál po 300 Kč, dále náhrada na cestovné ve výši 441,50 Kč, náhrada za ztrátu času 200 Kč a 21% DPH ve výši 3 259,50 Kč, celkem tedy činí částku 23 168 Kč. 17. Z částky 23 168 Kč činí 64% částku 14 827 Kč, k zaplacení této částky proto soud žalovaného zavázal.