219 C 17/2023-96 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení zůstatku jistiny úvěru 80 467 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, nákladů vymáhání 600 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 34 002 Kč, úroku z úvěru ve výši 62,47 % ročně z původní jistiny 62 626,21 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 275 472 Kč, a to ze smlouvy o úvěru [číslo] dle návrhu ze dne 27. 3. 2017 s úvěrem ve výši 70 000 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní posouzena z dokladů a informací získaných od žalovaného, databází k posouzení úvěruschopnosti i jiných zdrojů. Žalovaná uhradila dvě splátky, v důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila. Do protokolu o jednání uzavřela se žalobkyní smír, který však usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nebyl schválen. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dle návrhu ze [datum] a akceptace ze dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 70 000 Kč, který byl žalované vyplacen 30. 3. 2017. Žalovaná byla povinna úvěr splácet v 60ti splátkách po 3 826 Kč měsíčně. Strany sjednaly úrok s nominální úrokovou sazbou 62,47 % ročně, RPSN 83,85 % ročně. V čl. 6 byly upraveny důsledky prodlení dlužníka, a to smluvní pokuta 499 Kč ze splátky v prodlení 30ti dní dle čl. 6, náklady v souvislosti s prodlením 15ti dní 200 Kč za splátku dle čl. 6, automatické zesplatnění úvěru při prodlení se splátkou 65ti dní dle čl. 6, přirůstání úroku k jistině ke dni zesplatnění dle čl. 6, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od zesplatnění dle čl. 6 (smlouva, doklad o vyplacení úvěru). Do formuláře Hodnocení klienta žalovaná uvedla, že pobírá příjem ve výši 7 600 Kč, ostatní příjem činí 17 987 Kč, je svobodná, žije sama, má náklady na bydlení ve vlastní nemovitosti ve výši 1 400 Kč měsíčně, má 3 děti v domácnosti. Žalobkyně doložila oznámení úřadu práce a poštovní podací lístky dokládající příjem domácnosti žalované z dávek státní sociální podpory, konkrétně rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení, na dítě, na živobytí (hodnocení klienta, potvrzení o příjmu). Dále doložila smlouvu o běžném účtu žalované. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. V registru NRKI byla žalovaná hodnocena jako klient s menším rizikem (výpisy). Žalovaná uhradila dvě splátky úvěru (karta klienta). Úvěr byl zesplatněn v důsledku prodlení ke dni 20. 9. 2017, kdy žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 10ti dnů ode dne zesplatnění (oznámení o zesplatnění). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nedostála povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná na rodičovské dovolené žila sama ve společné domácnosti se třemi nezletilými dětmi, přičemž příjem domácnosti byl tvořen pouze dávkami státní sociální podpory včetně příspěvku na živobytí. Je proto zcela nepochybné, že poměry žalované neumožňovaly učinění závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V důsledku porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně má proto nárok na plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy z důvodu bezdůvodného obohacení žalované dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, t.j. vyplacené částky úvěru ponížené o uhrazené splátky žalovanou v celkové výši 62 348 Kč. V důsledku prodlení žalované uplynutím lhůty k plnění dle oznámení o zesplatnění úvěru má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl. 7. Dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalovaná náhradu nákladů neuplatnila.