238 C 10/2022-49 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky celkem 3.795,64 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy a je držitelem licence. Revizní technik kontrolou zjistil zásah v odběrném místě na odběrném plynovém zařízení. Když pomocí odcizeného neoprávněně drženého plynoměru bylo propojeno instalační místo pro plynoměr, který byl demontován. Postupem podle § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. byl zjištěn neoprávněný odběr v době od [datum] do [datum] ve výši 3.795,64 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě dne [datum] na odběrné místo [obec], [ulice a číslo] (smlouva). Dne [datum] zjistil technik žalobkyně, že na odběrném místě [obec], [ulice a číslo] v bytě žalované za její účasti, že došlo k propojení kradeným plynoměrem bez montážní plomby (protokol). Žalobkyně žalované účtovala neoprávněný odběr podle vyhl. [číslo] za spotřebič plynový sporák ve výši 3.795,64 Kč fakturou splatnou dne [datum] za dobu od [datum] do [datum] (faktura). Žalovaná pak byla upomínána upomínkou ze dne [datum] (upomínka). 5. Podle § 74 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 6. Podle odst. 6 téhož ustanovení neoprávněný odběr plynu se zakazuje. 7. Podle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 108/2001 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. 8. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že technik žalobkyně při kontrole v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] dne [datum] zjistil, že došlo k napojení přes ukradený plynoměr. Došlo tedy neoprávněným připojením k neoprávněnému odběru plynu podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. tzv. Energetického zákona. Žalobkyně má právo na náhradu škody za tento neoprávněný odběr podle § 74 odst. 7 energetického zákona ve výši dle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. Náhrada škody za neoprávněný odběr plynu byla stanovena podle spotřebiče, plynového sporáku a činí částku 3.795,64 Kč. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela po právu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a v celém rozsahu ji vyhověl. 9. Pokud se jedná o příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak žalobkyně na něj má právo podle § 1970 občanského zákoníku s tím, že výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. v platném znění. Počátek prodlení se pak odvíjí od data splatnosti faktury. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.795,64 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč.