38 C 40/2023-36 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4.018,60 Kč s tím, že se jedná o doplatek kupní ceny za zařízení a doplňkové služby. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatku, kde mu bylo na splátky poskytnuto zařízení set-top-box po 49 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců a základní modem na splátky po 48 měsíců po 49 Kč (smlouva). Žalobkyně vyúčtovala platby přes SMS 316 Kč, [anonymizována dvě slova] na doma 49 Kč a pětkrát splátka zařízení set-top-box po 49 Kč a modem po 49 Kč a doúčtování kupní ceny 2.940 Kč a za tištěné vyúčtování 29 Kč (vyúčtování). Žalobkyně zrušila poskytování služeb dopisem ze dne [datum] (dopis). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatku, kde mu bylo na splátky poskytnuto zařízení [anonymizováno] po 49 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců a základní modem na splátky po 48 měsíců po 49 Kč. Žalovaný vyúčtování včetně splátek kupní ceny nehradil a žalobkyně v souladu s výhradou ztráty splátek celou zbývající kupní cenu zesplatnila. Žalovanému tak zbývá uhradit celková kupní cena zařízení 2.940 Kč. Nárok žalobkyně soud hodnotil podle § 2079 a násl. občanského zákoníku ohledně ujednání o kupní smlouvě. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických telekomunikacích k uzavření smlouvy na elektronické komunikace na základě, které poskytla v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně žalovanému platební službu. Žalovaný tak neuhradil platební službu a splátky dvou zařízení. Žalovaný se tak na základě vystavených faktur dostal do prodlení a podle § 1970 OZ je povinen zaplatit i úrok z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění s tím, že počátek prodlení se odvíjí od splatnosti faktur. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.