8 C 194/2022-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.755 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1. 6. 2005. Dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za období od července 2019 do července 2020 a za toto období celkem ve výši 1.755 Kč a žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil ani na její výzvu. 2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě a uvedl, že má dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav a nachází se ve špatné finanční situaci. Uvedl, že byl soudem osvobozen od placení koncesionářských poplatků, a to Okresním soudem v Bruntále č. j. [spisová značka]. Dále tvrdil, že několikrát na České poště vyplňovali formulář na osvobození od koncesionářských poplatků a pokaždé mu tvrdili, že to musí vydat Úřad práce [obec]. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 19. 1. 2023 a před jednáním vyzval žalovaného písemně usnesením ze dne 3. 11. 2022, aby žalovaný prokázal své tvrzení, že byl osvobozen od placení poplatků [anonymizováno] v období od července 2019 do července 2020. Z nařízeného jednání se žalovaný omluvil a souhlasil s projednáním v jeho nepřítomnosti. Požadované důkazy žalovaný žádné nepředložil. 4. Podle § 3 odst. 2 z. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Podle § 7 odst. 2 shora citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 6. Podle ust. § 10 z. č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovená přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Podle ustanovení § 6 z. č. 348/2005 Sb. činila výše televizního poplatku v daném období částku 135 Kč. 8. Soud provedl dokazování předloženými listinnými důkazy, zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že se žalovaný přihlásil tiskopisem přihláška televizního poplatníka do evidence v červnu 2005. Tento poplatník televizního poplatku byl odhlášen v měsíci červenec 2020. Byl přihlášen do evidence k platbám prostřednictvím SIPO pod spojovacím [číslo]. Žalovaný neuhradil televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce plynoucí od července 2019 do července 2020 v celkové výši 1.755 Kč (přihláška televizního poplatníka, tvrzení žalobkyně). Žalovaný byl vyzván k úhradě televizních poplatků předžalobní výzvou ze dne 28. 3. 2022 (předžalobní upomínka). Žalobkyně současně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 16. 7. 2019 do 19. 7. 2022 ve výši 427,21 Kč (výpočet zákonných úroků z prodlení). 9. Ze zjištěného skutkového stavu věci učinil soud právní závěr, že žalovaný se stal v souladu s § 3 odst. 2 shora citovaného zákona poplatníkem televizního poplatku a za této situace je v souladu s § 7 odst. 2 povinen platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovanému vznikl dluh ve výši 1.755 Kč za shora specifikované období. Co se týká tvrzení žalovaného, že byl osvobozen od placení koncesionářských poplatků, pak toto tvrzení žalovaný neprokázal. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 1.755 Kč jako dlužných koncesionářských poplatků za dané období, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 427,21 Kč a náklady uplatněných žalobkyní spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 2 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu Náklady řízení ve výši 1.126 Kč jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.