9 C 14/2023-42 — Okresní soud v Bruntále

1. V podané žalobě žalobce navrhl, aby byl žalovaný zavázán zaplatit mu částku 18 940,63 Kč s 8,5% ročním úrokem z prodlení z částky 5 700,49 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, z částky 3 370,36 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení a z částky 219 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení. 2. Žalobce uvedl, že žalovanému dodával elektřinu na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 14. 9. 2020 a plyn na základě smlouvy z téhož data. Smlouva o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců a byla sjednána smluvní pokuta 400 Kč měsíčně při jejím předčasném ukončení z důvodů na straně žalovaného. Smlouva o dodávkách plynu byla uzavřena na dobu 22 měsíců a byla sjednána stejná smluvní pokuta. V obou smlouvách byla sjednána také smluvní pokuta 100 Kč při prodlení s úhradou. Při uzavření smluv žalovaný přistoupil také k pojistné smlouvě HORWE [číslo] uzavřené dne 31. 5. 2016 mezi [právnická osoba] a žalobcem, měl platit pojistné 219 Kč měsíčně. Ke dni 10. 8. 2021 byly smlouvy ukončeny pro neplacení ze strany žalovaného. Fakturou [číslo] ze dne 16. 6. 2021, znějící na částku 5 700,49 Kč, splatnou dne 7. 7. 2021, vyúčtoval žalobce žalovanému elektřinu odebranou v době od 14. 10. 2020 do 14. 6. 2021 v částce 12 400,49 Kč a smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh 100 Kč a zaúčtoval zaplacené zálohy 6 800 Kč. Za předčasné ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 15. 9. 2021, splatnou dne 27. 9. 2021 částku 19 x 400 Kč, celkem 7 600 Kč. Za předčasné ukončení smlouvy o dodávkách plynu vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 4. 10. 2021, splatnou dne 14. 10. 2021 částku 10 x 400 Kč, celkem 4 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 2 049,22 Kč, k úhradě zbývá 1 950,78 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 28. 9. 2021, znějící na částku 3 370,36 Kč, splatnou dne 18. 10. 2021, vyúčtoval žalovanému za elektřinu odebranou v době od 15. 6. 2021 do 15. 9. 2021 částku 4 070,36 Kč, smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh 300 Kč a zaúčtoval zaplacené zálohy 1 000 Kč. Žalovanému byla vyúčtováním ze dne 29. 10. 2021 naúčtována také další smluvní pokuta 100 Kč za prodlení. Žalovaný byl vyzván rovněž k zaplacení dlužného pojistného ve výši 219 Kč, splatného dne 15. 10. 2021. Tento dluh žalovaný neuhradil ani přes zaslanou upomínku. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 4. Soud rozhodoval na základě takto provedeného dokazování: 5. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že smlouvu uzavřel žalobce jako obchodník a žalovaný jako zákazník. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalovanému elektřinu, žalovaný se zavázal platit cenu stanovenou žalobcem a platit zálohy 1 000 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. Smlouva má dvě strany. Jedna strana (formálně označená jako strana druhá) obsahuje údaje o účastnících, oddíl nadepsaný smluvní a technické podmínky, kde je ujednána produktová řada, odběrné místo, plánovaná spotřeba, požadovaný termín zahájení dodávek apod., dále jsou zde datum a podpisy. Druhá strana (formálně označená jako strana první) obsahuje text vyhlížející jako obchodní podmínky. Tato strana je členěna do dvou odstavců, použité písmo je velmi malé, na hranici čitelnosti. Strana obsahuje odstavce nadepsané Předmět smlouvy, Dodávky elektřiny, Uzavření a trvání smlouvy, Cenové podmínky, Ostatní ujednání a Prohlášení zákazníka a obchodní podmínky jasně evokuje zejména svou formou. Text v těchto odstavcích již není dále nijak jasně členěn, důležité informace nejsou nijak zvýrazněny. Uprostřed odstavce Ostatní ujednání, v nepřetržitém toku textu, je uvedena informace o smluvní pokutě 400 Kč při nedodržení doby trvání smlouvy a o smluvní pokutě 100 Kč při prodlení s platbou. 6. Z listiny nadepsané informace pro zákazníka soud zjistil, že je zde informace o době trvání smlouvy, o složení ceny, o možnosti odstoupení od smlouvy a podobně, o smluvních pokutách se zde nehovoří. 7. Ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu soud zjistil, že je až na skutečnost, že se týká dodávek plynu a byla uzavřena na dobu 22 měsíců totožná se smlouvou o dodávkách elektřiny. 8. Z přihlášky k Innogy Pojištění domácnosti a sdělení o vzniku pojištění soud zjistil, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] s povinností platit pojistné 219 Kč měsíčně pojistníkovi, tedy žalobci. 9. Z předložených faktur soud zjistil, že žalobce účtoval částky tak, jak bylo popsáno v žalobě a jak je rozvedeno výše. 10. Z upomínek a poštovních podacích archů soud zjistil, že žalobce žalovaného opakovaně upomínal o zaplacení, a to včetně upozornění na možnost soudního vymáhání. 11. Smlouvu uzavřenou účastníky a povinnost žalovaného uhradit cenu za dodanou elektřinu posuzoval soud právně § 50 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 12. Smlouvu uzavřenou účastníky a povinnost žalovaného uhradit cenu za dodaný plyn posuzoval soud právně podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 13. Pokud jde o pojistné aplikoval soud § 2758 občanského zákoníku, podle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 14. Ohledně úroků z prodlení aplikoval soud § 1970, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Pokud jde o smluvní pokuty, zde se soud prvotně zabýval posouzením jejich platnosti. V té souvislosti soud vycházel ze skutečnosti, že dané smlouvy žalovaný uzavřel jako spotřebitel (§419 občanského zákoníku), na jehož ochranu je třeba dbát ve zvýšené míře. Součástí principu ochrany spotřebitele je zásada poctivosti jednání podnikatelského subjektu, která se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a důležité ujednání nikdy nesmí být umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat pouze ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a nesmějí sloužit k tomu, aby v nich v nepřehledné formě podnikatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ustanovení. Pokud by podnikatel postupoval v rozporu s těmito principy, dopouští se porušení zásady poctivosti a jeho jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz § 6 občanského zákoníku, z judikatury pak například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4512/11). 16. Po aplikaci uvedené zásady musel soud konstatovat, že smluvní pokuty byly sjednány v rozporu s požadavkem poctivosti obchodního styku, protože smlouvy nejsou logicky uspořádané, jsou matoucí, ujednání o smluvních pokutách je skryto vždy v části smluv, která se jeví jako obchodní podmínky, pro běžného spotřebitele není tato část dostatečně čitelná, vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru, sama není přehledná a ujednání o smluvních pokutách je v ní skryto v nepřehledném toku textu. 17. Soud si je vědom rozhodovací praxe odvolacího soudu, který považuje takto sjednané smluvní pokuty za platné. Odvolací soud argumentuje tím, že smlouva se skládá ze dvou stran, což vyplývá jak z identifikace stránek nahoře hned pod nadpisem, tak z upozornění na první straně smlouvy dole, že smlouva pokračuje na další straně. Písmo je sice malé, ale jeho velikost je totožná na obou stranách. První strana je přitom rozdělena do šesti částí nadepsaných většími písmeny, což působí přehledně, a obsahuje obecné podstatné náležitosti smlouvy, které jsou pro všechny odběratele totožné, zatímco druhá strana individualizuje konkrétního odběratele, odběrné místo a další náležitosti, které od sebe jednotlivé smlouvy odlišuje. 18. S argumentací odvolacího soudu se však tento soud neztotožňuje. 19. Dle názoru tohoto soudu je naprosto mimořádné, aby jakákoliv smlouva začínala obecnými náležitostmi. Standardem naopak je, že každá smlouva začíná určením subjektů smlouvy, předmětem smlouvy a případně dnem účinnosti smlouvy, a její úvod je většinou jasně a přehledně strukturován. Tento standard je dodržován nejen proto, že jde o zvyklost, ale také proto, že vyplývá z logiky věci a usnadňuje orientaci ve smlouvě. Jakákoliv osoba, které se d