9 C 267/2022-30 — Okresní soud v Bruntále

V podané žalobě žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 16. 6. 2020 smlouvu o zápůjčce ve výši 27 000 Kč, která byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná měla zápůjčku splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 500 Kč, což ale nečinila. Zaplatila pouze 21. 9. 2020 částku 2 500 Kč, dne 20. 6. 2021 částku 1 000 Kč a dne 17. 7. 2021 částku 1 000 Kč, celkem 4 500 Kč. Zápůjčka měla být zaplacena dne 16. 12. 2020, částka 22 500 Kč však nebyla uhrazena dosud, a to ani po předžalobní výzvě. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Rozhodováno bylo bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu, když obě účastnice s tímto postupem souhlasily. Ze smlouvy o půjčce ze dne 16. 6. 2020 soud zjistil, že předmětem zápůjčky 27 000 Kč byla splátka dvojité kauce a prvního nájmu. Zápůjčku poskytla žalobkyně žalované, která se zavázala zápůjčku splatit ve splátkách po 4 500 Kč měsíčně, nejpozději do šesti měsíců od zapůjčení. Podle formulace smlouvy byla zapůjčená částka předána již před podpisem smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky s poučením o možnosti soudního vymáhání. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav podle § občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, a podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Závěrem soud konstatoval, že žalobkyně předložila dostatek důkazů k prokázání základu svého nároku, naopak žalovaná nevznesla proti žalobě žádnou námitku, kterou by se soud mohl zabývat a která by tvrzení a důkazy žalobkyně znevěrohodnila, zejména netvrdila ani nedoložila, že by dluh ze smlouvy zaplatila, nevznesla ale ani jiné námitky, například, že by smlouva vůbec nevznikla, byla neplatná nebo že by na dluh zaplatila jinou než žalobkyní uvedenou částku, a tudíž by výše dluhu měla být jiná. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení, na němž nebylo požadováno více, než k čemu má žalobkyně právo. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobkyni podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobkyně přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 900 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 2 200 Kč podle advokátního tarifu (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, podání žaloby), ve trojím režijním paušálu po 300 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 1 461,60 Kč, celkem činí částku 9 321,60 Kč.