9 C 89/2023-33 — Okresní soud v Bruntále

V podané žalobě žalobce uvedl, že je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 0+2 situovaného v 2. nadzemním podlaží budovy v [obec], nám. Slezského odboje [číslo]. Žalobce byl původně zapsán jako [právnická osoba], [IČO]. V důsledku vnitrostátní fúze splynutím vznikla společnost [právnická osoba], [IČO], která změnila obchodní firmu na [právnická osoba] a následně na [právnická osoba] Žalovaný užíval předmětný byt v období 1. 8. 2016 – 31. 12. 2016 na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. V předmětném období byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven na 6 100 Kč měsíčně, kdy 4 550 bylo čisté nájemné, 1 550 Kč zálohy na služby. Na čistém nájemném měla být v předmětném období uhrazena částka 22 750 Kč, na zálohách částka 7 750 Kč (celkem 30 500 Kč). Uhrazeno bylo pouze 11 168 Kč. Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše dne 10. 12. 2017. Na základě tohoto uznání dluhu pak uhradil celkem 11 000 Kč (celkem uhrazeno 22 168 Kč). Zbývá uhradit 8 332 Kč. Pohledávka se stala splatnou na základě uznání dluhu ke dni 25. 7. 2022. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodováno na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Soud rozhodoval na základě takto zjištěného skutkového stavu věci: Z nájemní smlouvy, dodatků ke smlouvě a evidenčního listu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], pronajala žalovanému předmětný byt na základě smlouvy ze dne 29. 5. 2015, nájem byl sjednán do 31. 3. 2017, nájemné a zálohy na služby činily 6 100 Kč měsíčně. Z listiny nadepsané Uznání dluhu ze dne 10. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobci pod názvem [právnická osoba] závazek ve výši 19 332 Kč co do důvodu i výše jako dluh na nájemném a službách spojených s užíváním předmětného bytu v období od 1. 8. 2016 do 31. 12. 2016. Žalovaný se zavázal uhradit dlužnou částku ve splátkách po 200 Kč měsíčně od ledna 2018, splátky vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, a to s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou. Na zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud tuto právní úpravu: Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalobce v řízení prokázal existenci uznání závazku ve výši žalované částky, a to co důvodu i výše. Žalovaný se naproti tomu proti žalobě nijak nebránil a žádnou skutečnost uvedenou žalobcem nerozporoval. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, ve vyúčtované odměně za zastupování v částce 3 x 1 500 Kč podle advokátního tarifu (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, podání žaloby), ve trojím režijním paušálu po 300 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 1 134 Kč, celkem činí částku 6 934 Kč. Tento rozsudek je vyhotoven ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.