11 C 32/2023-34 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zvýšení výživného, které je jí povinen poskytovat žalovaný – otec, s účinností od [datum] na částku 4.500 Kč měsíčně. Jelikož se všichni účastníci tohoto řízení vzdali práva odvolání, obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu Okresní soud v Bruntále učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 2. 2021, č. j. 0 P 134/2016-173, který nabyl právní moci dne [datum], soud schválil dohodu rodičů [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], podle níž bylo od [datum] zvýšeno výživné žalovaného k tehdy nezl. [jméno] na částku 3.500 Kč měsíčně a k nezl. [jméno] na částku 2.500 Kč měsíčně. V době rozhodnutí soudu žalobkyně navštěvovala 1. ročník [příjmení] střední školy [anonymizováno] a [anonymizováno], [obec], p.o. v učebním oboru [anonymizováno], byla ubytována na internátu. Matka žalobkyně byla zaměstnána v [anonymizováno] škole a mateřské škole [obec] s průměrnou měsíční čistou mzdou 11.629 Kč, dále pobírala dávky státní sociální podpory. Žalovaný pracoval v [právnická osoba] s průměrnou měsíční čistou mzdou 16.782 Kč, dále pobíral cestovní náhrady v průměrné výši 1.980 Kč měsíčně. Žalovaný sdílel bydlení se svým otcem – starobním důchodcem. Žalovaný platí stanovené výživné řádně, příležitostně přispěje žalobkyni i nad rámec výživného. Žalobkyně je od [datum] studentkou [příjmení] střední školy [anonymizováno] a [anonymizováno], [obec], p.o. v nástavbovém studiu podnikání. Studium pravděpodobně ukončí maturitní zkouškou v červnu 2025. Přes týden bydlí na domově mládeže s náklady na ubytování a stravu cca 4.000 Kč měsíčně, náklady na dojíždění do školy činí cca 500 Kč měsíčně. Matka žalobkyně [jméno] [příjmení] je zaměstnána jako uklízečka na pracovní úvazek 75 % v [anonymizováno] škole [obec] s průměrnou měsíční čistou mzdou za rok 2023 ve výši 15.675 Kč. Dále pobírá dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení v proměnlivé výši a přídavky na děti ve výši 1.580 Kč měsíčně pro žalobkyni a 1.470 Kč měsíčně pro nezl. [jméno]. [jméno] [příjmení] s dětmi bydlí v pronajatém bytě v [obec], platí náklady bydlení 10.050 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] s průměrnou měsíční čistou mzdou za období [číslo] 2023 ve výši 20.979 Kč, dále pobírá cestovní náhrady v průměrné měsíční výši 2.624 Kč. Otec otce bydlí již od srpna 2023 v [anonymizováno] pro seniory [anonymizováno], náklady bydlení v [obec] ve výši [číslo] – 8.800 Kč měsíčně tedy již platí žalovaný sám. Dle § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Poslední úprava výživného ve prospěch žalobkyně byla provedena před 3 lety rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 2. 2021, č. j. 0 P 134/2016-173. Žalobkyně je stejně jako v roce 2021 studentkou střední školy v [obec] v nástavbovém studiu. Soudní judikatura již dlouhodobě zastává stanovisko, že za dobu, během níž i bez dalších případných změn v poměrech dětí vzrostou jejich potřeby natolik, že je namístě přistoupit ke zvýšení výživného, je nutno považovat dobu tří let. Toto období uplynulo v daném případě ke dni [datum]. Od roku 2021 se v nižší míře zvýšily i příjmy matky žalobkyně a žalovaného ze zaměstnání, oběma rodičům nadále trvá vyživovací povinnost k nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud dospěl k závěru, že spravedlivým vyjádřením změn v sociální a majetkové situaci účastníků je za použití citovaných ustanovení občanského zákoníku zvýšení výživného žalovaného k žalobkyni s účinností od [datum] (tři roky po poslední úpravě výživného) na částku 4.000 Kč měsíčně. Výživné v této výši sice plně neodpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně, je ale úměrné možnostem a schopnostem žalovaného. Pokud se žalobkyně domáhala zvýšení výživného až na částku 4.500 Kč měsíčně od [datum], byla žaloba ve zbytku jako nedůvodná zamítnuta. O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně ani žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadovali.