14 C 246/2023-92 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši 8 507,88 Kč spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 507,88 Kč za období od 1. 11. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 8 507,88 Kč za období od 1. 11. 2023 do zaplacení z titulu neuhrazené smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že účastníci spolu dne [datum] uzavřeli písemnou dohodu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru“, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému k jeho bankovnímu účtu poskytovat finanční prostředky až do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky včetně smluvených úroků (ve výši 14,3 % ročně z dlužné částky) a případně i poplatků a smluvních pokut žalované vracet. K uzavření smlouvy došlo poté, co žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalovaného a neshledala důvodné pochybnosti, že by žalovaný nemohl sjednanou dohodu plnit. Žalobkyně žalovanému poskytovala finanční prostředky a žalovaný je částečně vrátil, ovšem ke dni 31. 10. 2023 dlužil žalobkyni celkově částku 8 507,88 Kč, která v sobě zahrnuje i dlužné kapitalizované úroky. Dlužnou částku žalovaný neuhradil žalobkyni ani poté, co byl na svůj dluh několikrát upozorněn a co mu byla zaslána výzva k plnění, a neučinil tak ani v průběhu soudního řízení.Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), týkající se úvěrové smlouvy, a současně pod úpravu zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, a zejména jeho § 86. Jinak řečeno soud posoudil, že se v dané věci jedná o spotřebitelskou smlouvu o (kontokorentním) úvěru, a smlouva je dle názoru soudu platná neboť byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a nebyly zde důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný nemohl úvěr splácet. S ohledem na to, že žalovaný měl smlouvu o úvěru řádně plnit a nečinil tak, soud shledal žalobu zcela důvodnou a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně jejího příslušenství (smluvní a zákonné úroky z prodlení). Pokud jde o smluvní úrok, žalobkyně ho snížila dle zákona o spotřebitelském úvěru u dlužné částky, která byla více než 90 dnů po splatnosti na výši 8,25 % ročně, a tomuto postupu nelze nic vytknout. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud jej přiznal od data 1. 11. 2023 (tj. dne následujícího po kapitalizaci dluhu na celkovou výši 8 507,88 Kč) do zaplacení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v žádané výši 8,25 %, tedy ve výši zákonného úroku z prodlení v první den trvalého prodlení žalovaného ([datum]).Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Odměna za zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu činí 200 Kč za jeden úkon právní služby, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále byl ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále přiznána i náhrada DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Dále byl přiznán náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1000 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná je tedy povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 2 089 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně dle 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.