14 C 326/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 2 295 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 343,23 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 77 Kč, a to z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od měsíce prosince 2021 do měsíce dubna 2023, přičemž náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, uzavřené mezi společností , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a žalobkyní.V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.Na základě provedeného dokazovaní bylo zjištěno, že žalovaná v prosinci 2014 oznámila žalobkyni, že je vlastníkem televizního přijímače. Za období od měsíce prosince 2021 do měsíce dubna 2023 žalovaná neuhradila žalobkyni na televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně, ničeho. Neučinila tak ani poté co jí byla dne , datum, doručována předžalobní upomínka ze dne , datum, , ve které byla vyzvána k úhradě dlužné částky za televizní poplatek. Mezi žalobkyní a společností , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . byla uzavřena dne , datum, rámcová smlouva o poskytování služeb, na základě které společnost , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . za žalobkyni vyhotovuje a posílá upomínky a za vyhotovení a poslání každé upomínky má žalobkyně této společnosti uhradit 77 Kč.Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 2 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterých musí vlastník televizního přijímače hradit televizní poplatek žalobkyni ve výši 135 Kč za měsíc, kdy tento koncesionářský poplatek je splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Žalovaná však za výše uvedené období řádně poplatek žalobkyni nehradila, a proto je žaloba dle soudu důvodná. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K tomu soud uvádí, že pokud si žalovaná nepřevzala ani předžalobní výzvu, která jí byla doručována dne , datum, , jde to k její tíži, neboť se tato výzva dostala do její sféry (mohla si výzvu převzít a přečíst) a soud ji má tedy za doručenou v souladu s ustanovením § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně úrok kapitalizovala v částce 343,23 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. Dále žalobkyně doložila reálné náklady spojené s uplatněním pohledávky (náklady na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky) ve výši 77 Kč, které jsou dle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 2 295 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 343,23 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 77 Kč.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč. K tomu soud uvádí, že náklady na právní zastoupení žalobkyně nepovažuje za účelně vynaložené. Soud přitom vycházel z ústavních nálezů (srovnej například nález sp. zn. I. ÚS 3768/14, sp. zn. III. ÚS 3092/13, sp. zn. II. ÚS 405/14), přičemž v nálezu sp. zn. I. ÚS 3768/14 Ústavní soud uvedl mimo jiné, že „… Pokud agendu televizních poplatku Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize.“. Jinak řečeno soud má v souladu se zmíněnou judikaturou za to, že žalobkyně má využívat při běžném a typovém vymáhání koncesionářského poplatku své pracovníky, a pokud tak nečiní, musí náklady na externí pracovníky využité k vymáhání nést ze svého. S ohledem na skutečnost, že právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, určil náhradu nákladů žalobkyně dle § 151 odst. 3 o. s. ř. jako by žalobkyně nebyla zastoupena zástupcem. Náhrada nákladů řízení se tak sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dle § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. z náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon (žaloba). K výpočtu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za výzvu k plnění dle § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. žalobkyni nepřísluší, neboť žalobkyně požadovala částku ve výši 77 Kč jako reálně vynaložený náklad spojený s uplatněním pohledávky.Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta.Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.