16 C 213/2023-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, , na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil neuhrazenou jistinu úvěru a poplatku ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné jistiny od , datum, , požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , z výpisu z účtu žalobkyně dokládající poskytnutí jistiny a z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne , datum, elektronickými prostředky na dálku smlouva o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, s tím, že žalovaný za poskytnutí této částky uhradí poplatek ve výši , částka, . Zapůjčené finanční prostředky měly být vráceny nejpozději , datum, . Přepočtením poplatku na roční úrokovou sazbu tato představuje 539 % ročně. Žalovaný na předmětný závazek uhradil částku , částka, . Žalovaný byl 5 x upomenut o úhradu dlužné částky, kdy žalobkyně požadovala za každou upomínku částku , částka, , celkem , částka, . Z čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce vyplýval nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den z prodlení. Žalobkyně tuto smluvní pokutu požadovala za období od , datum, do , datum, , což představovalo celkem , částka, . Tato částka byla snížena o částečnou úhradu ze strany žalovaného ve výši , částka, . Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky od , datum, , požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pokud se týká prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, pak žalobkyně nepředložila žádné listinné důkazy a s přihlédnutím k této skutečnosti alternativně požadovala uhrazení částky , částka, společně s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.10. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele žádným způsobem prověřena, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru a žalobkyni lze přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné jistiny. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Soud ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku , částka, (22 923 + 2 500 + 2363 = 27 786 - 14 300 = , částka, ) s 15% úrokem z prodlení z částky , částka, (22 923 - , částka, ), zahrnující část uhrazené jistiny úvěru, nezaplacený poplatek za poskytnutí zápůjčky, náklady na uplatnění pohledávky a smluvní pokutu. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná a přiznal žalobkyni jen dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného poplatku, smluvní pokuty, nákladů na uplatnění pohledávky včetně příslušenství z těchto nároků.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že míra úspěchu žalobkyně ve věci je srovnatelná s neúspěchem a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.