16 C 240/2023-22 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, společně se smluvní pokutou ve výši , částka, , náklady na uplatnění pohledávky ve výši , částka, a příslušenství, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., se sídlem v , adresa, , a žalovanou dne , datum, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná byla povinna uhradit ve 14 měsíčních splátkách celkovou částku ve výši , částka, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaná se synem vyjádřila proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.3. Rozhodnutím ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět svým písemným podáním ze dne , datum, , a to do částky , částka, představující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Nadále se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Soud v tomto rozsahu řízení ve výroku I. zastavil podle ustanovení § 96 odst. 1-4 o. s. ř. (dále jen o.s.ř.), a to s přihlédnutím k tomu, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání.4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo s účinností od , datum, k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , včetně předpisu splátek, z žádostí o úvěr, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dopisu s návrhem na mimosoudní řešení věci ze dne , datum, , z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a z předžalobní upomínky ze dne , datum, , včetně dokladu o odeslání zásilky žalované doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, písemně uzavřena smlouva o úvěru pod č. , hodnota, , na základě níž žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši , částka, s tím, že za poskytnuté finanční prostředky uhradí úrok v celkové výši , částka, , dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši , částka, . Celkově měla žalovaná uhradit částku , částka, ve 14 splátkách ve výši , částka, . Z žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaná ke dni uzavření smlouvy měla být zaměstnancem společnosti s ručením omezeným, přičemž pracovní poměr byl sjednán od , datum, . V žádosti není vyplněno, kdy má aktuální zaměstnání být ukončeno, tedy zda je sjednáno na dobu určitou či neurčitou, v části žádosti týkající se doložení příjmu žadatele není uveden žádný doklad s tím, že příjem by měl představovat částku , částka, měsíčně. Dále z žádosti vyplývá, že náklady na bydlení představovaly , částka, , náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady představovaly částku , částka, a měsíční splátky stávajících půjček představovaly , částka, . Žalovaná byla svobodná, bezdětná, se středoškolským dokončeným vzděláním a bydlením v nájmu. Žádné skutečnosti uvedené v žádosti o úvěr nebyly ze strany věřitele prověřeny. Na výzvu soudu žalobkyně podáním ze dne , datum, sdělila, že nedisponuje žádnými doklady, které by se týkaly prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila , částka, . Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky doporučeným dopisem, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet. Soud má za to, že nebyly ověřeny celkové příjmy domácnosti, když příjem žalované představující částku , částka, se pohyboval na hranici minimální mzdy. Rovněž nebyly žádným způsobem ověřeny pravidelné výdaje žalované za bydlení a energie. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru a žalobkyni bylo možné přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení. Za této situace soud žalobkyni př