16 C 53/2024-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , , adresa, , poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, pod č. , tel. číslo, částku , částka, a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze , částka, a , částka, . Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši , částka, a stejné příslušenství požadovala z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, , na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně smluvních podmínek, z přehledu plateb žalovaného a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , , adresa, , poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsané dne , datum, pod č. , tel. číslo, částku , částka, a žalovaný na úhradu této částky zaplatil do postoupení pohledávky částku , částka, a po postoupení pohledávky částku , částka, , celkem , částka, . Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, do , datum, ve výši , částka, a stejné příslušenství z této částky požadovala i od , datum, do zaplacení. Počátek prodlení žalovaného, od kterého žalobkyně provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle neplatně sjednané smlouvy o úvěru dne , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy o úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně částku , částka, , na kterou fakticky uhradil jen , částka, . Jelikož žalovaný žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradil fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení představující rozdíl mezi částkou poskytnutou a zaplacenou, tedy , částka, (30 000 - , částka, ). S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, neboť za období do , datum, byl zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo odesláno doporučenou poštou na adresu žalovaného dne , datum, a doručeno bylo v souladu s ustanovením § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tedy dne , datum, . Po uplynutím následné lhůty 10 dnů uvedené v oznámení k dobrovolnému splnění závazku, lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné dne , datum, a žalovaný je v prodlení od , datum, . Soud provedl výpočet zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, a z částky , částka, od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, , celkem tedy , částka, . U výše dlužné jistiny soud přihlédl ke třem platbám žalovaného po , částka, dne 19. 4., 16. 5. a , datum, . Celkem byla žalobkyni přiznána částka , částka, (, částka, + , částka, ) s příslušenstvím z částky , částka, od , datum, do zaplacení.11. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť o částku , částka, s příslušenstvím se žalovaný neobohatil.12. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná do nepatrné části uplatněného nároku, soud jí tedy přiznal celou výši účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. cit vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.