16 C 76/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě dvou neplatných smluv o úvěru podepsaných mezi spol. , právnická osoba, , , adresa, , a žalovanou dne , datum, pod č. , hodnota, částku , částka, a dne , datum, pod č. , hodnota, částku , částka, , přičemž žalovaná na úhradu těchto částek zaplatila pouze , částka, . Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a , částka, . Celková částka představovala , částka, .Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, , na základě níž přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek písemně vyrozuměna.Ze smluv o spotřebitelském úvěru ze dnů , datum, a , datum, a z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě dvou neplatných smluv o spotřebitelském úvěru podepsaných mezi spol. , právnická osoba, , , adresa, , a žalovanou dne , datum, pod č. , hodnota, částku , částka, a dne , datum, pod č. , hodnota, částku , částka, . Žalovaná na první závazek zaplatila , částka, a na druhý závazek jen , částka, , celkem , částka, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužných částek ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) od , datum, do , datum, a ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) od , datum, do , datum, , provedla žalobkyně za uvedená období kapitalizaci zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně, což představuje v prvním případě částku , částka, a ve druhém případě částku , částka, . Stejné příslušenství požadovala z dlužných částek i od , datum, do zaplacení. Počátek prodlení s úhradou částky , částka, a , částka, , od kterého byla provedena kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, žalobkyně odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle neplatně sjednaných smluv, tedy dne , datum, a , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě neplatných smluv o spotřebitelském úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku , částka, , na kterou fakticky uhradila jen , částka, . Jelikož žalovaná žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradila fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, společně s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a , částka, , celkem , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalovaná byla od tohoto data nadále v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.