16 C 9/2024-16 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 6. 10. 2023 domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, předala žalované na základě neplatně sjednané smlouvy o půjčce pod č. , tel. číslo, ze dne 27. 6. 2005 částku , částka, . Jelikož žalovaná uhradila pouze částku , částka, , žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala za období od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši , částka, a stejné příslušenství požadovala z dlužné jistiny ve výši , částka, od 19. 12. 2020 do zaplacení.Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 12. 2020, na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 27. 6. 2005 uzavřena neplatná smlouva o půjčce pod č. , tel. číslo, , na základě níž byla žalované předána částka ve výši , částka, . Žalovaná fakticky uhradila na předmětný dluh , částka, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky od 1. 2. 2006, kapitalizovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do 18. 12. 2020, což dle výpočtu žalobkyně představovalo , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě neplatné smlouvy o půjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku , částka, , na kterou fakticky uhradila jen , částka, . Jelikož žalovaná žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradila fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení v částce, která je předmětem řízení. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 2. 2021 do zaplacení, neboť žalovaná byla od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, kdy zásilka byla odeslána doporučenou poštou na adresu žalované dne 1. 2. 2021 a žalované byla doručena v souladu s § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 4. 2. 2021. Po uplynutím další lhůty 10 dnů uvedené v oznámení k dobrovolnému splnění závazku, lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné dne 15. 2. 2021. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. V této souvislosti soud považuje za nutné konstatovat, že počátek prodlení nelze odvodit ze smlouvy o půjčce a zde stanoveného data poslední splátky, když se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení a nikoliv plnění z neplatné smlouvy.O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na příslušenství ve výši , částka, a za období od 19. 12. 2021 do 15. 2. 2021, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná do převážné míry uplatněného nároku a žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud účastníkům náhradu nákladů řízení nepřiznal.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.