216 C 1/2024-88 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytl žalovanému převodem na jeho účet částku , částka, . Přes opakované výzvy ze strany žalobce žalovaný zapůjčenou částku žalobci nevrátil. Jelikož se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky od , datum, , požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný v průběhu řízení nečinil sporným, že mezi účastníky řízení byla uzavřena ústní smlouva o zapůjčení částky , částka, na zakoupení zboží s tím, že částka bude vrácena žalobci společně s finanční odměnou ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobce na základě smlouvy o podnájmu části domu byl povinen od března 2022 hradit žalovanému podnájemné ve výši , částka, měsíčně, dohodli se účastníci následně na tom, že zapůjčené prostředky nebudou žalobci vráceny a žalovaný bude z této částky započítávat platby na jednotlivé nájemné, k čemuž došlo za měsíce září 2022 až leden 2023, což představuje celkem , částka, . V případě zbývající částky do , částka, , tedy částky , částka, , se účastníci při ukončení nájmu a vystěhování žalobce z bytu dohodli, že si žalobce odstěhuje část bytové zařízení žalovaného, čímž bude předmětná zápůjčka vypořádána.3. Žalobce popřel uzavření dohody o započtu nájemného ze zapůjčené částky i převzetí nábytku žalovaného jako kompenzaci za zbývající část zapůjčené částky.4. Z výpovědí žalovaného jako účastníka řízení má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, na základě níž žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku , částka, , která měla být použita na zakoupení zboží pro akci pořádanou v obci , adresa, . Současně bylo dohodnuto, že po ukončení akce žalovaný vrátí žalobci zapůjčenou částku , částka, navýšenou o 5 %, tedy celkem , částka, . Tuto akci žalovaný realizoval společně se svým známým , jméno FO, , který byl o této zápůjčce informován. Po ukončení akce v , Anonymizováno, žalovaný ze zisku odložil částku , částka, , kterou vložil do obálky a vsunul pod dveře prostor obývaných žalobcem na základě nájemní smlouvy. Tento způsob vrácení půjčky zvolil žalovaný z toho důvodu, že nechtěl žalobce rušit. Asi za půl hodiny přišel žalobce za žalovaným s obálkou s penězi s tím, že takto vysokou hotovost nechce mít u sebe v držení a jelikož nebyla možnost peníze vložit do banky nebo do bankomatu, dohodli se účastníci, že si žalovaný peníze ponechá a bude z této částky postupně započítávat částky na úhradu nájmu vyplývajícího ze smlouvy o podnájmu části domu, kterou měli účastníci uzavřenou a na základě níž byl žalobce povinen platit žalovanému , částka, měsíčně. Žalovaný uvedl, že tímto způsobem mu žalobce uhradil nájemné za měsíce září 2022 až leden 2023 v celkové výši , částka, . Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla ukončena k , datum, , bylo mezi účastníky dohodnuto, že částka představující rozdíl, tedy , částka, , si žalobce odstěhuje nábytek z vlastnictví žalovaného. Takto si žalobce odnesl manželskou postel se dvěma matracemi zakoupenou za částku asi , částka, , venkovní stůl se čtyřmi židlemi vyhotovené z kovu, umělého ratanu a dřeva a bílou skříň, vše v hodnotě asi , částka, . Pokud žalobce předložil příjmový pokladní doklad č. , hodnota, ze dne , datum, o úhradě nájemného ze strany žalobce za leden 2023 ve výši , částka, , pak žalovaný uvedl, že tento doklad byl vyhotoven jen jako tzv. formální potvrzení přijaté platby, přičemž obdobné doklady existují i za ostatní měsíce. Tyto doklady však nebyly v rámci řízení navrženy k důkazu ani předloženy.5. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalovaný je jeho kamarád a je mu známo, co je předmětem daného řízení, neboť ho o tom informoval žalovaný. Svědek však popřel, že by byl žalovaným jakkoliv ve své svědecké výpovědi ovlivňován. K osobě žalobce svědek uvedl, že se jedná o bývalého spolubydlícího žalovaného, se kterým občas přišel do kontaktu, ale jinak nejsou přátelé ani bližší známí. Nemá k žalobci negativní vztah a nikdy mezi sebou neměli pracovní ani osobní konflikty. Z výpovědi svědka má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž si žalovaný zapůjčil od žalobce částku , částka, , která byla odeslána na účet žalovaného a byl sjednán 5% úrok. Žalobci tedy měla být vrácena částka , částka, po ukončení akce v obci , adresa, . Půjčka byla určena na nákup zboží na tuto akci. Po ukončení akce provedl svědek společně s žalovaným vyúčtování a bylo odloženo , částka, pro žalobce, kdy tato částka byla vložena do obálky. Obálku si ponechal žalovaný s tím, že peníze vrátí žalobci, čímž svědek tuto záležitost považoval za vyřešenou. Dle zprostředkovaných informací je svědkovi známo, že peníze měly být dány pod dveřmi do části domu, které obýval žalobce, ale zda se následně účastníci dohodli na jiném použití peněz, to svědek nevěděl. S žalovaným svědek podniká asi 4 nebo 5 let, nikdy mezi nimi nebyl žádný problém, považuje ho za solidního partnera. Svědek rovněž potvrdil, že se účastníci museli z domu, který oba užívali na základě nájemní a podnájemní smlouvy, vystěhovat, protože se dům prodával. Zda si žalobce při ukončení podnájmu vzal nějaký nábytek žalovaného, to nebylo svědkovi známo. Svědek potvrdil, že v následujícím období ho žalobce několikrát telefonicky kontaktoval a žádal ho o vrácení peněz, které zapůjčil žalovanému. Svědek tuto záležitost považoval za uzavřenou a žalobce odkázal na žalovaného. Pokud se dotazoval žalovaného na úhradu půjčky, byl z jeho strany ujištěn, že je vše vyřízeno a že se o tuto záležitost již svědek nemusí starat.6. Z výpisu z účtu žalobce, z potvrzení o provedené transakci, jakož i z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení má soud za prokázané, že žalobce zaslal na účet žalovaného dne , datum, částku , částka, , u níž je jako účel platby uveden „půjčka“.7. Ze smlouvy o podnájmu části bytu uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný předal žalobci do podnájmu část rodinného domu na adrese , adresa, ve Valticích, přičemž žalobce se zavázal platit nájemné ve výši , částka, měsíčně. Podnájem části domu byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Z dohody o ukončení smlouvy o podnájmu části bytu ze dne , datum, podepsané mezi účastníky řízení má soud za prokázané, že k uvedenému datu došlo k ukončení podnájmu, přičemž smluvní strany prohlásily, že vůči sobě nemají ke dni podpisu dohody žádné závazky, které by vyplývaly z předmětné smlouvy. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce uvedeného dne uhradil žalovanému nájemné ve výši , částka, za měsíc leden 2023. Doklad je podepsán oběma účastníky řízení.8. Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že žalovanému dne , datum, zaslal na účet částku , částka, na nájem. Dále bylo na účet žalovaného dne , datum, poukázána částka , částka, , avšak bez bližšího určení. Další výpisy z účtu žalobce byly navrženy k důkazu a předloženy soudu až po uplynutí koncentrační lhůty.9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.11. Podle § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.12. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.15. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po vyhodnocení s