238 C 21/2023-36 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s tím, že se žalovanou uzavřel jako vlastník smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, v domě č. p. 1888 v , adresa, s tím, že žalovaná jej užívala i po uplynutí doby sjednání nájmu a žalobce požaduje bezdůvodné obohacení ve výši nájmu od , datum, do , datum, a dále vyúčtování služeb za rok 2022.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce je vlastník domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , adresa, -, Anonymizováno, (výpis z KN). Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , sestávajícího se ze 2 pokojů, kuchyně a příslušenství na dobu určitou do , datum, . Nájemné bylo v evidenčním listu stanoveno na částku , částka, měsíčně se splatností do konce měsíce, za který se hradí nájemné (smlouva o nájmu bytu, dodatek a evidenční list). Žalované vznikl nedoplatek na službách za rok 2022 ve výši , částka, (vyúčtování). Vyúčtování služeb bylo žalované doručeno. Upomínka o zaplacení žalované byla doručena dne , datum, (upomínka, doručenka).Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná užívala byt žalobce na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou podle § 2201 a násl. obč. zákoníku, a to i poté, co nájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku vzniklého užíváním bytu žalovanou bez právního důvodu, a to ve výši nájemného, které je u žalobce nájemním regulovaným a soud jeho výši bere jako obvyklé nájemné. Pokud jde o vyúčtování za rok 2022, výše nedoplatku byla prokázána samotným vyúčtováním.Nárok na úrok z prodlení je dán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Na závazek vzniklý z bezdůvodného obohacení jako jiné právní skutečnosti je aplikovatelné ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Rovněž toto ustanovení zákona předpokládá výzvu k plnění ze strany věřitele. Ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. výzva k plnění jako právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. I v případě nového občanského zákoníku se vychází ze zásady dojití projevu vůle, o kterém lze hovořit tehdy, pokud se projev vůle dostane do sféry adresáta tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se s tímto projevem vůle seznámil. V daném případě bylo žalované doručeno až , datum, , přitom lhůta ve výzvě k plnění byla do , datum, . Soud tak k lhůtě stanovené žalobcem nepřihlížel a vyšel z toho, že výzva byla žalované doručena , datum, , hradit tedy měla , datum, a v prodlení je od , datum, , což se však týká jen částky za užívání bytu. Soud ani nepřihlédl k ustanovení v čl. 5.4 nájemní smlouvy o doručování, kdy se v tomto případě jedná nikoliv o nájem, ale bezdůvodné obohacení a lhůta pro doručení v nájemní smlouvě je nepřiměřeně zkrácena v neprospěch nájemce.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný jen v nepatrné výši, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .