38 C 97/2024-18 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s tím, že žalovaná se nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná se dne , datum, na lince č. , hodnota, v 12.30 hod. v , Anonymizováno, , neprokázala jízdním dokladem, na místě byla vyzvána k zaplacení postihu , částka, , který neuhradila (zápis o provedené přepravní kontrole).Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná se dne , datum, na lince č. , hodnota, v 12.30 hod. v , Anonymizováno, neprokázala platným jízdním dokladem. Dle vyhlášky č. 175/2000 Sbírky Ministerstvo dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, a to § 3 vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášení smluvních přepravních podmínek závazkovým právní vztah uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla, nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Jízdním dokladem se pak rozumí podle § 4 výše citované vyhlášky jízdenka pro jednotlivou jízdu, jízdenka časová, opravňující k výše jednotlivým jízdám, nebo průkaz, jehož držitel má podle zvláštního přepravního předpisu, tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu. Podle § 7 odst. 1 této vyhlášky cestující za jízdenku platí jízdné podle tarifu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná použila hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Při této jízdě byla kontrolována přepravním kontrolorem žalobkyně, který je dle smluvních přepravních podmínek žalobkyní oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo pobytu ve vyznačeném prostoru předložit jízdní doklad. Přepravní kontrolor je oprávněn zjišťovat osobní údaje potřebné k vymáhání přirážky. Podle smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku ve výši , částka, . V daném případě přepravní kontrolor žalobkyně využil svého práva a kontroloval žalovanou, která se neprokázala platným jízdním dokladem a sepsala s ním zápis o přepravní kontrole.Pokud žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o přepravě osoby tím, že nastoupila do vozidla hromadné dopravy provozované žalobkyní, byla povinna dodržovat smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu. Pokud tak cestující neučinil, je povinen zaplatit přirážku ve výši , částka, . Žaloba žalobkyně na zaplacení částky , částka, je tedy důvodnou a soud jí vyhověl. Skutečnost, že žalovaná bez jízdenky použila dopravu provozovanou žalobkyní, má soud za dostatečně prokázanou přiloženým dokladem o provedené kontrole, když vychází zejména z údajů identifikujících žalovanou.Současně soud vyhověl v souladu s § 1970 občanského zákoníku právu na úroky z prodlení, když jejich výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .