7 C 240/2023-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 10 181,60 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou žalovaný způsobil porušením zákonných povinností při sjednání pojištění, resp. po dobu trvání sjednaného pojištění. Uvedla, že s žalovaným uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, , s počátkem pojištění ke dni 10. 3. 2017, kdy žalovaný uvedl užití vozidla jako běžné. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, . Na konci roku 2020 žalobkyně zjistila, že mimo jiná vozidla i žalovaného vozidlo je chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou jde o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití není předmětná pojistná smlouva sjednána. Pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i výrazně nižší cena za pojištěné, které tehdy žalobkyně nesprávně předepsala. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti- provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobkyně u pojistných smluv, jejich předmětem je pojištění vozidel taxislužby, předepisuje vyšší pojistné v případě tzv. povinného ručení a u havarijního pojištěné pak u pojistného nebezpečí dopravní nehoda. Žalovaný v pozici pojistníka měl ve smyslu ust. § 2788 odst. l o.z. povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, neboť se jedná o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika společného s přijetím vozidla do pojištění. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobkyni majetková škoda ve výši 10 181,60 Kč, která odpovídá rozdílu mezi pojistným 10 181,60 Kč, které předepsala v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným 20 363,20 Kč, které bylo žalovanému po dobu trvání pojištění od 10. 3. 2017 do 11. 4. 2018 předepsala, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti. Současně se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení a paušální částky ve výši 1200 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť v žalované věci se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Žalovanému zaslala předžalobní výzvu dne 11. 4. 2023 s lhůtou k plnění, na což žalovaný nereagoval.2. Ve věci rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.4. V souladu s ust. § 115 a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů.5. Z listinných důkazů – Návrhu smlouvy pojištění vozidel č. , hodnota, , Pojistky ze dne 29.3.2017, Upozornění na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě ze dne 9.11.2021, Výpisu z účtu o platbě pojistného, Sdělení Ministerstva dopravy- Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě k vozidlu reg. zn. , SPZ, , předžalobní upomínky, včetně poštovního archu, vzal soud za zjištěný skutkový stav: Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, jak byla specifikována shora, přičemž předmětem pojištění bylo vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , s uvedením běžné užití vozidla, ročním pojistným ve výši 10 096 Kč a čtvrtletní platbou ve výši 2 524 Kč, na dobu neurčitou s počátkem pojištění 10.3.2017. Pojistné uhrazeno z účtu žalovaného dne 17.3.2017 ve výši 2 524 Kč. Dle Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě Ministerstva dopravy, bylo vozidlo reg. zn. , SPZ, evidováno jako vozidlo taxislužby pro pana , jméno FO, IČO , IČO, od 8.3.2017 do 14.11.2018. Dopisem ze dne 9.11.2021 žalobkyně upozornila žalovaného na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě s tím, že ze seznamu Ministerstva dopravy ČR bylo zjištěno, že pojištěné vozidlo je užívané k provozování taxislužby. Pojistná smlouva přitom byla uzavřená pro běžné užití vozidla k soukromým účelům vyzvala žalovaného k doplacení pojistného. Předžalobní výzvou ze dne 11.4.2023 byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení žalované částky nejpozději do 21.4.2023. (doloženo poštovním archem)6. Podle § 2788 odst. l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, jak hodnotí pojistné riziko, zdaje pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.7. Podle § 2790 odst. l,2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788) tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit, zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl.8. Podle § 2911 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.9. Po vyhodnocení provedeného dokazování s přihlédnutím k výše citované právní úpravě dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o pojištění vozidla – způsob užití vozidla běžné. Žalovaný porušil povinnost, kdy neuvedl pravdivě informace o způsobu užití vozidla v souladu se seznamem vedeným u Ministerstva dopravy, tj. užití vozidlo taxislužby. Nereagoval na výzvy žalobkyně k doplacení pojistného, čímž žalobkyni vznikla škoda rovnající se rozdílu mezi předepsaným pojistným v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla a pojistným, které by bylo předepsáno při správném uvedení užití vozidla, jako vozidla taxislužby. Nárok žalobkyně se důvodný, žalobě bylo vyhověno v celém rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení, který je požadován v souladu s ust. § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., bylo-li prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení, ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě, až do zaplacení. Současně co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, v souladu se § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně procesně úspěšná, byly ji přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení odměna zastupujícího advokáta dle § 11 odst. l písm. a)d) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (v daném případě se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu). Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 300 Kč + náhradu hotových výdajů v paušální výši 3x 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a k tomu náleží 21% DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč. Náklady řízení celkem částku 2 252 Kč.11. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.