14 C 152/2025-53 — Okresní soud v Bruntále

Předmětem řízení je spor o vydání měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytě č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , jenž je ve vlastnictví žalobkyně. K tomu žalobkyně tvrdila, že osadila dne 17. 8. 2017 plynoměr v odběrném místě v bytové jednotce č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , aby mohla žalovaná odebírat plyn, avšak dodávka plynu žalobkyní žalované skončila a žalovaná nevrátila plynoměr, respektive neumožnila přístup k plynoměru, aby mohl být odmontován. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.Věc byla projednána na jednání, které se konalo dne 28. 11. 2025 ve 12:30 u Okresního soudu v Bruntále, přičemž soud jednal v nepřítomností účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).Soud provedeným dokazováním zjistil následující: Dne 17. 8. 2017 bylo v bytové jednotce č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , osazeno odběrné místo plynu měřícím zařízení (plynoměrem) žalobkyně výrobního čísla , hodnota, za účelem dodávky plynu (důkaz: protokol o osazení plynoměru ze dne 17. 8. 2017- servisní zakázka č. , hodnota, s fotodokumentací). Obchodník s plynem, tj. společnost , právnická osoba, ., požadoval po žalobkyni ukončení dodávky plynu, a to ke dni 11. 3. 2025 z důvodu neplacení ze strany žalované (důkaz: žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa). Žalobkyně se na základě této žádosti snažila demontovat zařízení (plynoměr), avšak žalovaná jí neumožnila demontáž, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně (jak písemných tak telefonických), přičemž k tomuto zařízení již není vedena platná smlouva (důkaz: záznamy telefonních hovorů žalobkyně se žalovanou z 11. 4. 2025, 16. 4. 2025, 15. 5. 2025 a 18. 6. 2025, výzva žalobkyně ke zpřístupnění plynoměru ze dne 2. 4. 2025, a to včetně dokladu o odeslání, protokoly o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 18. 3. 2025 a 24. 6. 2025, předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2025 včetně dokladu o odeslání).Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Dne 17. 8. 2017 bylo v bytové jednotce č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , osazeno odběrné místo plynu měřícím zařízení (plynoměrem) žalobkyně výrobního čísla , hodnota, za účelem dodávky plynu. Obchodník s plynem, tj. společnost Innogy , právnická osoba, ., požadoval po žalobkyni přerušení dodávky plynu, a to ke dni 11. 3. 2025, z důvodu neplacení ze strany žalované. Žalobkyně se na základě této žádosti snažila demontovat zařízení (plynoměr), avšak žalovaná jí neumožnila demontáž, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně, přičemž k tomuto zařízení již není vedena platná smlouva.Dle stanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Soud daný případ právně posoudil tak, že zařízení (plynoměr), které je ve vlastnictví žalobkyně, je neoprávněně zadržováno žalovanou, neboť k zařízení není v současné době vedena žádná platná smlouva, která by umožňovala užívání tohoto zařízení žalovanou, a současně bylo prokázáno, že žalovaná opakovaně znemožňovala (respektive neumožnila) žalobkyni demontáž zařízení z výše uvedené bytové jednotky, proto má soud za to, že byla žaloba podána v souladu s výše citovaným § 1040 občanského zákoníku důvodně.O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž zohlednil, že žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a o.s.ř. byla žalované zaslána zástupcem žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, jehož výše byla určena dle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za zastoupení stanovená dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 2 300 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), a dále byla ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Jelikož zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 1 732,5 Kč. Žalovaná proto musí žalobkyni nahradit celkem částku 11 982,5 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění žalobního nároku byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.