16 C 180/2021-34 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov dne 25. 2. 2021 a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3.050 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1.525 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení a z částky 1.525 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaný dne 10. 8. 2020 v [údaj o čase] hodin cestoval autobusovou linkou [číslo] provozovanou žalobcem, bez platného jízdního dokladu, což zjistila kontrola na zastávce [ulice] ve městě [obec], a dne 5. 10. 2020 v [údaj o čase] hodin cestoval autobusovou linkou [číslo] provozovanou žalobcem, bez platného jízdního dokladu, což zjistila kontrola na zastávce [ulice] ve městě [obec]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil v žádném z uvedených případů jízdné v základní výši 25 Kč za jednu jízdu, ani přirážku ve výši 1.500 Kč za jednu jízdu bez platného jízdního dokladu, žalobce požaduje uvedené částky touto žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů, z něhož zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě. Předmětem řízení je nárok přepravce podle § 18 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na základní jízdné a přirážku k jízdnému, a na úrok z prodlení podle §1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. S ohledem na učiněná zjištění a citovaná ustanovení právních předpisů má soud tvrzené nároky žalobce za prokázané a oprávněné, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem ve výši 1.089 Kč. Advokátovi totiž náleží odměna ve výši 600 Kč stanovená dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří učiněných úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměn a náhrad advokáta, tj. 21% z částky 900 Kč, ve výši 189 Kč.