16 C 241/2021-60 — Okresní soud v Břeclavi

Dne 25. 6. 2021 podala žalobkyně u Okresního soudu v Brno žalobu, která byla poté postoupena zdejšímu soudu coby soudu místně příslušnému. Touto žalobou doplněnou v průběhu řízení se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni, coby neprovdané matce jejich společného syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum], výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum]. V žalobě uvedla, že jí byl syn svěřen do péče, že je svobodná, že během těhotenství a narození dítěte a ani poté jí žalovaný ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které s těhotenstvím a mateřstvím měla, že veškeré vybavení nakoupila na bazárkách pro svobodné matky. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl, aby jí soud zamítl z důvodu, že byla podána až po uplynutí dvou let od narození společného dítěte účastníků, která uplynula dnem [datum], a že tedy podle § 922 odst. 2 občanského zákoníku již žalovaná na přiznání nároku na výživné nemá nárok. Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalovaného], syna obou účastníků soud zjistil, že tento se narodil dne [datum]. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky vůči otci jejich společného dítěte, a to podle ustanovení § 920 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“). Podle § 920 odst. 1 OZ, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Podle § 922 odst. 1 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 922 odst. 2 OZ výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. Citované ustanovení § 922 odst. 2 OZ je třeba vykládat tak, že nárok na výživné, který podle § 920 odst. 1 OZ má neprovdaná matka pouze po dobu dvou let od narození dítěte, musí být uplatněn u soudu po dobu jeho trvání, tj. nejpozději ve lhůtě do dvou let od narození dítěte, a pouze tehdy může být soudem přiznán i zpětně. Takto vykládá uvedené ustanovení i Ústavní soud České republiky, který tak učinil např. ve svém usnesení ze dne 9. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 1133/21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na výživné neprovdané matky vůči žalovanému až po uplynutí zákonem stanovené lhůty dvou let od narození společného dítěte účastníků, nelze jí tento nárok soudem přiznat a soud proto její žalobu v celém rozsahu zamítl. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který je ve věci plně úspěšný proti účastníku který ve věci úspěch neměl. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V tomto řízení byl plně úspěšný žalovaný, neboť soud žalobu směřující proti němu v celém rozsahu zamítl, a měl by tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud však spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému v nelehké životní situaci žalobkyně, která sama vychovává společného syna účastníků a její příjmy nejsou nikterak vysoké, což má soud za zjištěné z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], proto nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení.