6 C 49/2021-27 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 31. 10. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to z důvodu, že žalovaný se při kontrole MHD provedené dne 18. 1. 2020 neprokázal platný jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů řízení. Žalovaný se ve věci jinak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud v řízení postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listin soud zjistil následující závěr o skutkovém stavu a má tedy za prokázané, že dne 18. 1. 2020 byl žalovaný při přepravní kontrole zkontrolován revizorem, přičemž bylo zjištěno, že cestoval bez jízdního dokladu, o čemž byl sepsán zápis [číslo]. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1.525 Kč, byl poučen, že toto může uhradit do 30 dnů od provedení přepravní kontroly. Při právním posouzení soud aplikoval § 2550 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 7 odst. 5 věta první a druhá, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, § 37 odst. 5 věta druhá, písmeno b), § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 18a odst. 2 písm. c) a § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, aktuálně platné a účinné smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje včetně tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Žalovaný tedy porušil svou povinnost plynoucí ze shora citovaných předpisů, když při přepravě v dopravním prostředku nepředložil pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad, a proto mu bylo uloženo zaplatit žalobci požadovanou částku. Žaloba byla toliko částečně zamítnuta co do části příslušenství, neboť žalobce požadoval úroky z prodlení již den po užití hromadné dopravy žalovaným, avšak žalovanému svědčila lhůta 30 dnů k zaplacení dlužných částek. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady tvoří v zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a v náklady na právní zastoupení advokátem ve výši 1.089 Kč, z čehož odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba) podle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náhrada hotových výdajů advokáta činí v případě občanského soudního řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby a po 100 Kč za každý z těchto úkonů jako náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta, tedy 21 % z částky 900 Kč, činí 189 Kč.