7 C 171/2021-32 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2021 domáhal zaplacení částky 180 571 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Při kontrole odběrného místa [adresa odběrného místa], bylo dne 25. 2. 2021 zjištěno neoprávněné připojení odběrného místa. Zkušební svorkovnice byla rozplombována a byl dotažený šroub na L2. Z tohoto důvodu nebyl ve fázi L2 odběr registrován elektroměrem, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu a vystavil žalovanému fakturu znějící na částku ve výši 180 571 Kč splatnou do 14 dnů od dne jejího vystavení. Žalovaný fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil a nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřili, předpokládal soud, že s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasí, a rozhodl věc bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 25. 2. 2021 a ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 25. 2. 2021 má soud za prokázané, že dne 25. 2. 2021 bylo pracovníky žalobce kontrolou zjištěno, že na odběrném místě na adrese [adresa odběrného místa], dochází ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny, neboť zkušební svorkovnice byla rozplombována a byl dotažený šroub na L2. Z tohoto důvodu nebyl ve fázi L2 odběr elektřiny registrován elektroměrem. 6. Z faktury [číslo] ze dne 18. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce dne 18. 5. 2021 vystavil žalovanému fakturu za neoprávněný odběr elektřiny znějící na částku ve výši 180 571 Kč splatnou dne 1. 6. 2021. 7. Z uznání dluhu a dohody o náhradě škody ze dne 30. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný dne 30. 4. 2020 uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 149 231,84 Kč bez daně z přidané hodnoty vyplývající z neoprávněného odběru elektřiny a zavázal se jej uhradit ve lhůtě splatnosti faktury [číslo] která byla později žalobcem vystavena. 8. Z podkladů pro výpočet výše škody ze dne 25. 2. 2021 a ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a stanovení výše oprávněných nákladů bylo prokázáno, že žalobci byla neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným způsobena škoda ve výši 144 069,84 Kč bez daně z přidané hodnoty a dále žalobci vznikly oprávněné náklady v souvislosti s činnostmi spojenými s nápravou závadného stavu ve výši 5 162 Kč bez daně z přidané hodnoty. 9. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 180 571 Kč vyplývající z nezaplacené faktury [číslo]. 10. Z výzvy k úhradě ze dne 24. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 180 571 Kč a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 11. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 1. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. 12. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 13. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto distributor elektřiny zjistil, že žalovaný na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebíral elektřinu tím způsobem, že odběr elektřiny nebyl z důvodu rozplombování zkušební svorkovnice a dotažení šroubu na L2 ve fázi L2 zaznamenáván elektroměrem, čímž žalovaný naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 1. zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce vyúčtoval žalovanému škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny shora uvedenou fakturou znějící na částku v celkové výši 180 571 Kč. Žalovaný fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatil a nijak nereagoval ani na následné výzvy žalobce, ačkoliv pohledávku žalobce z titulu neoprávněného odběru elektřiny dne 30. 4. 2020 písemně uznal co do důvodu i výše. Žalovaný se nezaplacením faktury řádně a včas dostal do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 629 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 029 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby a výzva k plnění ze dne 24. 6. 2021).