7 C 225/2021-37 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 18 679,04 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne 9. 8. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Žalovaná byla v případě řádného splácení oprávněna čerpat úvěr opakovaně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a od Smlouvy odstoupil s účinky ke dni 30. 4. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Ke dni postoupení dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 17 889,97 Kč, na poplatcích částku ve výši 600 Kč a na smluvních pokutách částku ve výši 189,07 Kč. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 18 679,04 Kč nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřili, předpokládal soud, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne 9. 8. 2018 bylo prokázáno, že mezi právním předchůdce žalobce a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování právních produktů a služeb, kterou si smluvní strany mezi sebou upravily základní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb. 6. Z žádosti/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 9. 8. 2018 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí byla smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč a současně se žalovaná zavázala hradit měsíční poplatek za rezervaci zdrojů ve výši 69 Kč Smluvní strany si dále sjednaly pro případ prodlení žalované s úhradou splatné splátky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobce se před uzavřením Smlouvy zabýval schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel jednak z údajů poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích a dále z informací získaných nahlédnutím do veřejných rejstříků a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 7. Z Produktových podmínek pro revolvingové úvěry účinných od 30. 5. 2018 (dále jen„ Podmínky“) bylo zjištěno, že podle článku 3 odst. 3.2 písm. a) Podmínek Smlouva zanikne písemným odstoupením právního předchůdce žalobce, dostane-li se žalovaná do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. 8. Z historického výpisu z úvěrového účtu [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že se opakovaně dostávala do prodlení se splácením úvěru, přičemž poslední splátku uhradila dne 5. 11. 2020 ve výši 2 282 Kč. Ke dni 18. 3. 2021 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 17 889,97 Kč, na poplatcích částku ve výši 600 Kč a na smluvních pokutách částku ve výši 189,07 Kč. 9. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 3. 2021 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a od Smlouvy odstoupil, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru s účinky ke dni 30. 4. 2021. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2021 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne 21. 5. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 28. 5. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 6. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 14. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 158,25 Kč včetně příslušenství a současně ji upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky, minimálně však ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a v souladu s článkem 3 odst. 3.2 písm. a) Podmínek od Smlouvy odstoupil, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru s účinky ke dni 30. 4. 2021. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobce. Ten následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 18 679,04 Kč. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. Nárok žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením splátek úvěru řádně a včas dostala dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s citovaným § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 679,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 14. 6. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.