8 C 165/2020-39 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádala žalobkyně o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 3.530 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedla, že se žalovaným uzavřela Účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] jejíž nedílnou součástí bylo rovněž smluvní ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení Huawei P9 lite mini – Černý, přičemž kupní cenu měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách po 110 Kč. Protože žalovaný přestal hradit sjednané splátky, žalobkyně zbylé splátky za zařízení zesplatnila. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 3.530 Kč, jež představuje součet zbývajících splátek ve výši 2.530 Kč a doúčtování podmíněné slevy za zařízení ve výši 1.000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu žalobkyně zaslala výzvu k plnění ze dne [datum]. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení žalobkyně prokázala Účastnickou smlouvou [číslo] s Nastavením služeb ze dne [datum], Všeobecnými podmínkami [právnická osoba], Vyúčtováním služeb – daňový doklad [číslo] ze dne [datum], Přípisem ze dne [datum], Vyúčtováním splátek – daňový doklad [číslo] za zařízení ze dne [datum], Vrubopisem – opravný daňový doklad [číslo] ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobkyně podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na zaplacení kupní ceny. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou celkové dlužné částky 3.530 Kč má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné pohledávky, soud žalobě zcela vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 1.489 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.