9 C 228/2020-59 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností x [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky spojené s poskytnutím úvěru v celkové výši [částka], a to ve 14 splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti dne [datum], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení dlužil žalovaný částku ve výši [částka], která se skládala z neuhrazené jistiny ve výši [částka], neuhrazeného úroku z úvěru ve výši [částka], neuhrazeného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši [částka] a neuhrazeného inkasního poplatku ve výši [částka]. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně a dlužnou částku dobrovolně neuhradil. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně pouze uvedla, že pro posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného, jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěru nebo hypotéky, platby SIPO, výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění (v případě OSVČ), splácení exekuce apod. Žádné konkrétní údaje o příjmech, výdajích a osobních poměrech žalovaného neuvedla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum] postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“). Zástupce žalobkyně se jednání zúčastnil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti ve 14 splátkách po [částka] s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Podle odst. 4 poslední věty smlouvy, úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak narostlý, splatný a nezaplacený úrok. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy [číslo] Seznam postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, jako postupníka. 5. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 6. Ze Seznamu postupovaných pohledávek soud dále zjistil, že žalovaný ke dni postoupení dlužil částku po zaokrouhlení v celkové výši [částka]. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] včetně příslušenství a upozornila ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpotřÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, uzavřela se žalovaným, jako dlužníkem, dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] Touto smlouvou poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Sjednané splátky nehradil žalovaný řádně a včas, když na svoji pohledávku uhradil pouze částku [částka] (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka], a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Při jednání soudu byla žalobkyně mimo jiné poučena, že neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, jakým způsobem její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, z jakých konkrétních skutečností při hodnocení úvěruschopnosti vycházela. Rovněž byla žalobkyně poučena, že neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního může mít za následek neúspěch v řízení. K tomu žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími konkrétními tvrzeními ani důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Jestliže tedy v řízení nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, není prokázáno platné uzavření předmětné smlouvy. Převzal-li tedy žalovaný částku [částka] na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku podle § 2991 odst. 2 o. z., poníženou o úhrady, které žalovaný na tuto smlouvu právní předchůdkyni žalobkyně již poskytl, tedy o částku [částka]. Žalobkyně má tak nárok na vrácení zbývající jistiny ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k tomu, že o aktuálních možnostech žalovaného nebylo v řízení nic zjištěno, uložil soud žalovanému povinnost vrátit dlužnou jistinu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 14. Další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka]) jsou s ohledem na neplatnost smlouvy nedůvodné. Stejná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný by se ocitl v prodlení teprve tehdy, pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně r