9 C 25/2021-69 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a nákladů za administrativní činnost ve výši [částka], a to v hotovosti v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky vyplývající ze smlouvy. Ke dni [datum] činila dlužná částka na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se nařízeného jednání zúčastnil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování a flexibilní splácení [částka] a poplatku za administrativní činnost [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první měsíční splátku uhradí v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou následující měsíční splátku vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud ze zadní strany smlouvy zjistil, že v případě, že byla u měsíčního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v [anonymizováno] splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29 % ročně. Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. 7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. 8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní obsaženy údaje od žalovaného týkající se jeho rodinných, pracovních, majetkových a výdělkových poměrů. Z těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. 9. Z tabulky umoření smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný na svůj závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce neuhradil žádnou částku a dlužná jistina činí [částka]. 10. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Sjednané splátky nehradil žalovaný řádně a včas a s úhradou měsíčních splátek se dostal do prodlení. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetko