11 C 113/2022-34 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 3.048 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že se žalovaný dne [datum] v 11:31 hodin v autobuse na lince [číslo] dne [datum] v 11:29 hodin v autobuse na lince [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. V obou uvedených případech porušení žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, celkem tedy za dvě porušení přepravních smluvních podmínek 3.048 Kč, přičemž tuto částku žalovaný dobrovolně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z Dohody s cestujícím [číslo] ze dne [datum] a z Dohody s cestujícím [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný ve dvou shora popsaných případech porušil smluvní přepravní podmínky, když nesplnil povinnost podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a neprokázal se platným jízdním dokladem a na základě toho mu byla uložena povinnost v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobce a s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, k dvojímu jízdnému ve výši 24 Kč uhradit žalobci též dvakrát přirážku ve výši 1.500 Kč, přičemž žalovaný tyto své závazky písemně uznal. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] s poštovním podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 3.048 Kč. Protože žalobce oprávněnost svého nároku prokázal, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3.048 Kč současně s úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalovaný je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem; paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobce v řízení nebyl zastoupen advokátem, soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (za sepis žaloby ve výši 100 Kč a sepis předžalobní výzvy ve výši 100 Kč). Spolu s uhrazeným soudním poplatek ve výši 400 Kč činí výše nákladů řízení částku 600 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci v třídenní zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).