11 C 218/2020-70 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum], ve spojení s podáními ze dne [datum] a ze dne [datum], požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jimž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 125.572 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Dohodu o náhradě škody, uznání dluhu a narovnání, ve které žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše 145.572 Kč a zavázal se jej splatit žalobci měsíčními splátkami po 10.000 Kč vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaný dne [datum] způsobil dopravní nehodou poškození vozidla BMW330xD, [registrační značka] a škodu se zavázal uhradit žalobci, jakožto vypůjčiteli vozidla, jenž uhradil vzniklou škodu přímo majiteli vozidla. Žalovaný na svůj dluh uhradil žalobci toliko 20.000 Kč a dostal se tak do prodlení s úhradou částky 125.572 Kč. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Z Dohody o narovnání ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že mezi nimi byla uzavřena dohoda o náhradě škody ve výši 145.572 Kč (129.600 Kč škoda na vozidle a 15.972 Kč náklady právního zastoupení) způsobené na osobním automobilu BMW 330x, [registrační značka]. Škodu na vozidle způsobil dne [datum] žalovaný - [celé jméno žalovaného] (Příkaz MěÚ [obec] ze dne 10. 3. 2020, [číslo jednací]), přičemž vozidlo měl od majitele půjčeno žalobce - [celé jméno žalobce], jenž nebyl oprávněn vozidlo přenechat jiné osobě. Z Dohody o náhradě škody, uznání dluhu a narovnání ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalovaný shora uvedenou škodu v celkové výši 145.572 Kč vůči žalobci uznal a zavázal se ji uhradit v měsíčních splátkách po 10.000 Kč vždy do 15. dne v měsíci až do úplného zaplacení počínaje první splátkou dne [datum] Kč, která byla zaplacena při podpisu smlouvy. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci z titulu náhrady škody v celkové výši 145.572 Kč (§ 2053 zákona o. z.) a současně se zavázal tento ve sjednaných splátkách splatit, což žalovaný řádně neučinil a nadále dluží žalobci 125.572 Kč. Soud shledal nárok žalobce oprávněným, proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil dlužnou částku 125.572 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu, má žalobce též právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti z jednotlivých splátek, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud v dané věci aplikoval ust. § 142a odst. 2, když žalobce netvrdil ani nepředložil výzvu k plnění odeslanou nejméně 7 dnů před podáním návrhu, protože v době zahájení řízení byl žalobce zastoupen obecnou zmocněnkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], jejíž zastoupení posléze soud v této věci nepřipustil, a nebylo by tedy spravedlivé její pochybení přičítat k tíži žalobce nepřiznáním náhrady nákladů řízení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 6.279 Kč.