11 C 98/2022-39 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 1.296 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku žalobce [číslo] směr [obec] hl.n., čímž uzavřel se žalobcem přepravní smlouvu o přepravě a byl povinen zaplatit žalobci cenu za přepravu ve výši 296 Kč. Na výzvu pověřeného zaměstnance žalobce se však žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a byl vyzván též k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1.000 Kč, tj. k úhradě celkové částky 1.296 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalovaný neuhradil ničeho ani poté, co mu byla dne [datum] zaslána Výzva k zaplacení – předžalobní upomínka. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z Oznámení o závadách ze dne [datum] a z Potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] v 15:21 hodin vlakem [právnická osoba] [číslo] na trase [obec] – [obec] hl.n., přičemž ke kontrole nepředložil jízdní doklad žalobce, tedy neprokázal se platným jízdním dokladem, a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 296 Kč s přirážkou ve výši 1.000 Kč. Ze Smluvních přepravních podmínek dopravce [obec] dráhy a Ceníku účinných od [datum] bylo zjištěno, že výše přirážky k jízdnému činí 1.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce a toto postoupení bylo oznámeno žalovanému společně s Výzvou k zaplacení ze dne [datum]. Hmotně právně soud věc posoudil jako nárok přepravce podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, když se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž vznikl přepravci též nárok na přirážku k jízdnému. S ohledem na to, že žalobce prokázal existenci tohoto nároku, který původně vznikl společnosti [právnická osoba] jako přepravci, i jeho postoupení na žalobce, soud žalobě vyhověl, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.296 Kč coby nezaplacené jízdné a přirážku. Zároveň uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z této částky ode dne následujícího po uložení povinnosti pracovníkem [právnická osoba] tuto částku zaplatit. Úrok z prodlení je žalobci přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1.489 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).