16 C 143/2021-116 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 2. 2021 a doplněnou dne 12. 11. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6.299,99 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.999,99 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Původní věřitel společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb [číslo] v níž se jmenovaná společnost zavázala zejména poskytnout žalovanému služby mimo služby elektronické telekomunikace ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Dne 12. 7. 2017 uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizováno 5 slov] [číslo] Cena zařízení činila 2.999 Kč, přičemž na uvedené zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva 2.000 Kč Cena zařízení po slevě činila 999 Kč. Dne 12. 10. 2018 uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [číslo] Cena zařízení činila 5.989 Kč, přičemž na uvedené zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4.000 Kč Cena zařízení po slevě činila 1.989 Kč. Splatnost měsíčních splátek za uvedené produkty se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ prodlení s úhradami příslušných měsíčních splátek si strany předmětných smluv ujednaly, že se stávají splatné všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaná částka 4.000 Kč, která byla žalovanému vrubopisována opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 2. 4. 2019, splatným ke dni 16. 4. 2019, představuje částku podmíněné slevy, která byla poskytnuta na zařízení v rámci účastnické smlouvy [číslo]. Žalovaná částka ve výši 1.999,99 Kč, která byla žalovanému vrubopisována opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 2. 4. 2019, splatným ke dni 16. 4. 2019, představuje částku podmíněné slevy, která byla poskytnuta na zařízení v rámci účastnické smlouvy [číslo]. Podmínka spočívající v dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy (zde 24 měsíců) totiž v obou případech dodržena nebyla, když ke dni 7. 2. 2019 došlo k výpovědi účastnických smluv. V souladu s uvedenými skutečnostmi byl původní věřitel oprávněn požadovat vrácení poskytnuté podmíněné slevy na zařízení. Původní věřitel postoupil pohledávky žalobci. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne 8. 12. 2020 Částku 300 Kč požadoval žalobce jako náhradu nákladů za kontaktování žalovaného běžnou poštou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů, z nichž zjistil skutkový stav tak, jak je popsán ve výše uvedených skutkových tvrzeních. Předmětem tohoto řízení jsou postoupené nároky prodávajícího vůči kupujícímu na doplacení kupní ceny opírané o smlouvu, kdy obecně práva a povinnosti vyplývající z kupní smlouvy jsou upraveny v ustanoveních § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě zjištěných skutečností a zmiňovaných ustanovení občanského zákoníku má soud nároky žalobce na doplacení kupních cen za uvedená zařízení za prokázané. Soud proto žalobě v ohledně těchto nároků, tedy ohledně částky 5.999,99 Kč a požadovaných úroků z prodlení z této částky, na které má žalobce právo podle § 1970 OZ, vyhověl. Pokud se týká částky 300 Kč, pak tuto částku za zaslání obyčejné zásilky běžnou poštou považuje soud za nepřiměřeně vysokou a zároveň za nadbytečnou, neboť již dne 8. 12. 2020 při zasílání oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě postoupené pohledávky žalobci byl žalobce zastoupen advokátem a za tento úkon právní služby byla žalobci přiznána náhrada, která je součástí náhrady nákladů řízení přiznaných žalobci ve výroku III. tohoto rozsudku, proto soud žalobu ohledně této částky zamítl. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalobce, kdo měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem ve výši 1.089 Kč, z čehož odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva a podání žaloby včetně jejího doplnění) podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč.