16 C 214/2021-64 — Okresní soud v Břeclavi

Původní žalobce - společnost [právnická osoba], (dále„ právní předchůdce“) dne 29. 4. 2021 podal u Okresního soudu v Blansku žalobu, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení 1.667 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.667 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žaloba byla následně postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 23. 11. 2018 uzavřel původní žalobce se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Pro pojistné období od 23. 11. 2018 do 23. 11. 2019 bylo sjednáno pojistné ve výši 2437 Kč se splatností prvního pojistného ke dni 23. 11. 2018. Součástí pojistné smlouvy byl dodatek – pojistné podle ujetých km, na základě kterého byla žalovanému poskytnuta sleva na pojistném. Podmínkou poskytnutí slevy vyplývající z dodatku bylo dodání snímku tachometru vozidla do dne 8. 12. 2018. Žalovaný však snímek tachometru vozidla do požadovaného data nedoložil, a proto mu bylo v souladu s dodatkem smlouvy s účinností od 23. 11. 2019 navýšeno roční pojistné na částku 3 586 Kč, a dále mu byl doúčtován odpovídající rozdíl za dobu od 23. 11. 2018 do 23. 11. 2019 ve výši 696 Kč O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 22. 9. 2019. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 23. 11. 2018 a dne 23. 11. 2019, proto ho původní žalobce dne 14. 1. 2020 vyzval k uhrazení dlužné částky a upozornil ho na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný ani ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tedy nastaly dne 25. 2. 2020. Za období od 23. 11. 2018 do 25. 2. 2020 včetně dluží žalovaný na pojistném částku 1.617 Kč. Původní žalobce žalovaného opakovaně upomínal k úhradě dlužné částky za účelem smírného, mimosoudního vyřešení věci. Před podáním žaloby zaslal žalovanému dne 8. 10. 2020 a dne 25. 3. 2021 předžalobní upomínku s výzvou k plnění. Částku 50 Kč požadoval jako náhradu upomínacích výloh v souladu s ustanovením pojistných podmínek. V průběhu řízení došlo k postoupení žalované pohledávky z původního žalobce na žalobce a procesním nástupcem původního žalobce se stal na základě usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobce ani žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších přepisů, (dále„ o.s.ř.“) soud ve věci rozhodl bez jednání, a z předložených důkazů zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě a jejím doplnění. V posuzované věci se jedná o postoupený nárok pojistitele na dlužné pojistné a náhradu upomínacích nákladů vůči pojistníkovi vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené podle ustanovení § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), a podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o povinném ručení“). Podle § 2758 odst. 1 OZ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 13 odst. 2 zákona o povinném ručení, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. S ohledem na zjištěný skutkový stav a na citovaná ustanovení právních předpisů považuje soud uplatněný nárok žalobce na dlužné pojistné i na náhradu upomínacích nákladů za oprávněný, proto žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. Rovněž žalobci přiznal i požadované úroky z prodlení, na které má žalobce nárok podle §1970 OZ ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalobce, a má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.126 Kč Tyto spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na právní zastoupení ve výši 726 Kč. Advokátovi totiž náleží odměna ve výši 400 Kč stanovená dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 600 Kč, ve výši 126 Kč. Náhradu odměny advokáta ani hotových výdajů advokáta za zaslání předžalobní upomínky soud žalobci nepřiznal, jelikož je nepovažuje za účelně vynaložené vzhledem k tomu, že sám původní žalobce zaslal žalovanému upomínku a za ní si účtoval náhradu nákladů ve výši 50 Kč, kterou mu soud přiznal ve výroku I. tohoto rozsudku.