16 C 269/2020-72 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud vyloučil z exekuce vedené proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], na základě pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve prospěch žalovaného coby oprávněného, movité věci sepsané dne [datum] na základě exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na adrese [adresa žalobkyně], a to [anonymizována dvě slova] sepsaný pod položkou [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] sepsaný pod položkou [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] sepsaná pod položkou [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] sepsaná pod položkou [anonymizováno]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byl proveden uvedeným exekutorským úřadem na uvedené adrese soupis movitých věcí nacházejících se v jejím bytě, kdy povinný nemá na této adrese vedené trvalé bydliště, do tohoto soupisu byly zahrnuty i označené věci, které patří výlučně žalobkyni, která je buď pořídila z vlastních prostředků, nebo je dostala darem. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, protože žalobkyně k předmětným movitým věcem nepředložila důkaz, který by zcela bez pochybností osvědčoval její vlastnické právo k movitým věcem, které požaduje s exekuce vyloučit. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaný i jeho právní zástupce svou nepřítomnost omluvili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. U tohoto jednání soud provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Na základě návrhu žalovaného byl usnesením Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pověřen nařízením a vedením exekuce na majetek povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], pro pohledávku žalovaného soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [exekutorský úřad] v [obec]. Jmenovaný exekutor tuto exekuci vedl pod sp. zn. [spisová značka], v rámci této exekuce byl [datum] vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. [číslo jednací] a dne [datum rozhodnutí] na základě něho byly sepsány na adrese [adresa žalobkyně], předmětné movité věci tak, jak je žalobkyně označila v žalobě (zjištěno z označených listin a z přílohy protokolu o soupisu movitých věcí dne [datum]). Z účastnického výslechu žalobkyně a svědeckých výslechů [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že uvedený soupis movitých věcí byl sepsán v domě patřícím žalobkyni v [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], kde žalobkyně v současné době bydlí v přízemí a povinný v současné době bydlí v horním patře. Tento dům si postavila žalobkyně s druhým manželem [jméno] [příjmení], který nebyl otcem povinného, po roce [rok], kdy uzavřeli manželství, a od té doby tam žalobkyně bydlí. Do domu se nastěhovala s manželem a povinným v [anonymizováno] letech [anonymizováno] století, kdy povinný ještě chodil do školy. Od té doby, tedy déle než [anonymizováno] let, je v tom domě [anonymizována dvě slova] v kombinaci [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], sepsaná pod položkou [anonymizováno] a taktéž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], sepsaný pod položkou [anonymizováno], kterou si koupili žalobkyně s manželem. [anonymizována dvě slova] označený v soupisu jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pod položkou [anonymizováno], je soubor kusů [anonymizováno], převážně [anonymizováno], z [anonymizována dvě slova], které si žalobkyně v průběhu let buď koupila sama, nebo dostala darem od příbuzných nebo známých k různým příležitostem a pro žalobkyni mají citovou hodnotu. [anonymizována dvě slova] sepsaný jako [příjmení] žebřík pod položkou [anonymizováno] žalobkyně koupila s manželem před rokem 2004, kdy manžel zemřel. Tento [anonymizováno] je vysouvací a žalobkyně jej používá na zahradě při česání ovoce. Předmětem řízení je nárok žalobkyně podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), podle něhož právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona, a žalobkyně tvrdí, že předmětné movité věci jsou v jejím výlučném vlastnictví a nikoli ve vlastnictví povinného, a proto by měly být z předmětné exekuce vyloučeny. Na základě provedeného dokazování, kdy soud zhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě tak v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala své vlastnictví ke všem předmětným movitým věcem, tudíž tyto věci nemohou být postiženy exekucí vedenou proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení], proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle §142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle §143 o.s.ř. žalovaný, který neměl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chování nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Podle §150 o.s.ř., jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V tomto řízení byla sice žalobkyně úspěšná, avšak žalovaný nezavdal svým chováním příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalobkyně se však jiným způsobem než podáním žaloby na vyloučení movitých věcí z exekuce nemohla domoci ochrany svého vlastnického práva k předmětným věcem. Dle názoru soudu se tak jedná o důvody, pro které nelze přiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle §150 o.s.ř. Žalobkyně navíc náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto tuto náhradu soud žádnému z účastníků nepřiznal.