16 C 275/2021-99 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrok 19,61 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], ve znění dodatku z [datum], na základě které uvedená společnost poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná uvedený úvěr řádně nesplácela a tak jmenované společnosti vznikla vůči žalované pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, která byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná celkově uhradila na uvedenou úvěrovou smlouvu částku [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce sice požádal o odročení jednání, a to z důvodu, že se mu nepodařilo zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů v [obec] a okolí, nicméně zároveň pro případ, že mu soudem nebude vyhověno, omluvil se z nařízeného jednání. Soud nepovažuje žalobcem uvedený důvod za důležitý důvod pro odročení jednání, jelikož žalobce neuvedl, že by jemu osobně nebo přímo jeho zástupci bránila konkrétní překážka dostavit se jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. Soud dodává, že ani v případě přítomnosti žalobce nebo jeho zástupce u jednání by nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. U uvedeného jednání soud provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Dne [datum] [právnická osoba], o které je soudu známo, že je bankou dlouhodobě působící v České republice, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, a to jako spotřebitelský úvěr, neúčelový a nezajištěný, ve které se jmenovaná banka zavázala poskytnout žalované částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že uvedená banka úvěr povede na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] (zjištěno z uvedené smlouvy o úvěru, z žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], z dokladu označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru) Zároveň bylo ve smlouvě ujednáno, že banka si bude strhávat jednotlivé splátky ve výši [částka] měsíčně z osobního účtu žalované č. [bankovní účet], který pro žalovanou vedla právě jmenovaná banka. Na uvedeném osobním účtu žalované byl ke dni [datum] zůstatek ve výši - [částka], k [datum] zůstatek - [částka], k [datum] zůstatek - [částka], k [datum] zůstatek - [částka], k [datum] zůstatek - [částka], k [datum] zůstatek - [částka] a k [datum] zůstatek - [částka] (zjištěno z výpisů z uvedeného účtu). Dne [datum] byla na uvedený osobní účet žalované poukázána uvedenou bankou z výše uvedeného úvěrového účtu částka [částka] (zjištěno z příkazu banky k úhradě). Dne [datum] se jmenovaná banka a žalovaná dohodly na odkladu placení pravidelných splátek na předmětnou úvěrovou smlouvu (zjištěno z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] jmenovaná banka vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na výše zmíněném úvěrovém účtu ve výši [částka] s upozorněním, že jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru (zjištěno z uvedené výzvy). Dne [datum] jmenovaná banka rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu ve výši [částka] z uvedené smlouvy o úvěru ke dni [datum] (zjištěno z označeného rozhodnutí). Dopisem ze dne [datum] tato banka oznámila žalované, že pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy postoupila žalobci (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). Výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky [částka] (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího lístku). 4. Žalobce existuje od [datum] (zjištěno z obchodního rejstříku). [právnická osoba] postoupila ke dni [datum] svou pohledávku vůči žalované z výše uvedené úvěrové smlouvy žalobci (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z její přílohy, z dohody o úplatě, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku). Z předloženého dokladu o předpisech a úhradách jednotlivých částek na úvěr [číslo] soud zjistil, jakým způsobem jmenovaná banka v rámci uvedeného úvěru předepisovala žalované jednotlivé splátky jistiny, úroku a úroku z prodlení a jak započítávala platby žalované. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ze zaměstnání ve výši [částka], kdy taková částka byla jako mzda uvedena pouze ve výpisu z účtu žalované za měsíc únor [rok]. V ostatních měsících to byly částky nižší. Žalovaná na žádosti uvedla jako své výdaje pouze částku [částka], a to jako splátky úvěrů. 5. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího, kdy úvěrujícím byla banka, vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaného úroku a úroku z prodlení na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl účinný až do [datum] (do účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v němž tomuto ustanovení odpovídají a dále jej rozvíjejí ustanovení § 86 a §87) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení [anonymizováno] spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Soud tedy posoudil učiněná skutková zjištění s ohledem na citované ustanovení §9 ZSÚ a dospěl k závěru, že původní věřitel – [právnická osoba], neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované řádně splácet spotřebitelský úvěr, jelikož vůbec neověřovala tvrzení žalované o jejích výdajích. Zároveň sama okolnost, že na osobním účtu žalované, vedeném právě [právnická osoba], byly v posledních [anonymizováno] měsících před poskytnutím úvěru stále záporné zůstatky, a to v řádech tisíců, zpochybňovala závěr o tom, že žalovaná bude schopna splácet pravidelně měsíčně splátku [částka]. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatně sjednanou. 8. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] poskytla žalované z titulu uvedené neplatné úvěrové smlouvy částku [částka] a žalovaná na tuto smlouvu dle tvrzení samotného žalobce i předložených důkazů zaplatila celkově [částka], tedy vrátila všechny poskytnuté prostředky a navíc zaplatila částku [částka], není žalovaná již povinna z titulu uvedené neplatné úvěrové smlouvy cokoliv dalšího plnit. Soud proto považuje žalovaný nárok za neoprávněný a z tohoto důvodu žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 9. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalovaná, kdo měl plný úspěch ve věci, a měla by tak dle uvedeného ustanovení vůči žalobci nárok na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady tohoto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.