16 C 56/2022-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka] tak, že částku ve výši [částka] převedl dne [datum] na tzv. účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy, čímž došlo k čerpání peněžních prostředků, a zbytek peněžních prostředků ve výši [částka] převedl žalobce na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala tento úvěr žalobci splatit celkovou částkou [částka] v pravidelných [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] k 20. dni každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla dohodnuta se splatností na den [datum]. Z důvodu neplnění smlouvy podal žalobce žalobu, na jejímž základě byl dne [datum] zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná nehradila v dohodnutých splátkách úvěr řádně a včas, proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalobci rovněž vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy. Žalovaná neuhradila žalobci smluvní pokutu ve výši [částka], kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Uvedené období nebylo součástí rozhodnutí ze dne [datum] vydaného zdejším soudem. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu řízení nečinná. Soud proto pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nařídil ve věci jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy postupoval v souladu s citovaným ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., ve věci jednal a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Žalobce je právnická osoba existující od [datum] a do předmětu jeho podnikání od [datum] patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku). Dne [datum] uzavřel žalobce prostřednictvím zprostředkovatele s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku [částka], přičemž bylo zároveň sjednáno, že částka [částka] bude poskytnuta na účet zákazníka a částka [částka] na účet zprostředkovatele, a žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit i s úrokem ve výši 21,05 % ročně v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] se splatností první splátky [datum]. Podle čl. IV odst. 2 písm. a), písm. b) smlouvy, se žalovaná zavázala za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení. V listině označené„ Výdaje spotřebitele/Příjmy spotřebitele/Závazky spotřebitele“ bylo dále uvedeno, že výdaje žalované činí na bydlení částku [částka] měsíčně, čistý měsíční příjem žalované činí [částka] a žalovaná nemá žádné závazky, k jejichž úhradě se zavázala. Žalobce soudu předložil doklady týkající se Statistiky rodinných účtů, Výše normativních nákladů na bydlení [rok], Výše životního minima od [datum], Výše existenčního minima [rok] od [datum], Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne [datum], [příjmení] z insolvenčního rejstříku, Informace o stavbě a Výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum], prokazující příjmy žalované, ale žádné konkrétní doklady o skutečných výdajích žalované. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu [číslo jednací] soud zjistil, že byl vydán zdejším soudem dne [datum] a žalované jím byla uložena povinnost zaplatit žalobci neuhrazenou jistinu ve výši [částka] s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dlužné splátky ve výši [částka], účelně vynaložené náklady ve výši [částka], smluvní pokutu z titulu neuhrazených měsíčních splátek úvěru ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], to vše na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum]. Elektronický platební rozkaz [číslo jednací] si žalovaná osobně převzala dne [datum], jak soud zjistil z kopie poštovní doručenky, a tento platební rozkaz nabyl právní moci, což soud zjistil z rejstříku CEPR. Předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok žalobce vůči žalované na zaplacení smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 5. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 6. Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr. 7. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se poskytovatel úvěru při uzavírání úvěrové smlouvy řádně zabýval úvěruschopností žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by výdaje žalované zjišťoval jinak, než pouze na základě jejího sdělení, což nelze považovat za spolehlivé a dostatečné prověření její úvěruschopnosti. Soud tudíž nemá za prokázané, že předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena p